Kapitola 29.

10 2 0
                                        

Když Zdislav uviděl, jak se Katu propadla,  rozběhl se jí na pomoc.
Přiběhl blíž a uviděl Adiuse, který utíká jako o život směrem ke Katu. Zdislav zrychlil. Měl pocit, že mu za chvíli uletí nohy. Chtěl předehnat Adiuse, který měl nevýhodu. Byl dál, ale vlastně proč závodili? Co se stane když jeden z nich vyhraje? Na tom teď nezáleželo. Adius se přibližoval ke Katu rycheji. Byl lepší, ale taky díky tomu, že Zdislav musel dávat pozor, aby se nepropadl stejně jako Katu.

Adius utíkal co nejrychleji mu jeho nohy dovolily. Uviděl Zdislava, který také utíká ke Katu. Adius zrychlil a přiběhl ke Katu jako první. Pár sekund po něm i Zdislav, který byl podle všeho udýchaný a padl ke Katu na kolena a začal k ní mluvit. Adius se na něj podíval se zdviženým obočím. Katu byla v bezvědomí. Nemohla ho slyšet."Co to děláš?" Zeptal se. "Spousta vědeckých pokusů dokazuje, že když se k lidem v bezvědomí mluví, budou více v klidu." Odpověděl Zdislav a Adius se začal smát. Vzal Katu do náručí a odnesl jí do jeskyně. Měl obrovskou radost. Vrátila se!

Ale co to?! Ona zmizela! Zmizela mu v náručí! Hned jak vešel do jeskyně, tak zmizela! Zdislav a Adius se na sebe koukali. Ani jeden z nich nemohl pochopit, co se právě stalo.

JeskyněKde žijí příběhy. Začni objevovat