Kapitola 30.

10 2 0
                                        

"Přišel jsi na něco?" Zeptal se Adius Zdislava, který čmáral na zeď vzorce a dlouhá čísla. "Ne" odsekl astrofyzik. "Co je!? Jen sem se ptal?" Řekl znechuceně Adius. "Nic" opět odsekl Zdislav. Zavládlo ticho.

Adius přemýšlel jako nikdy předtím. Katu mu zmizela v jeho náruči! To se přece neděje! To je nemožné!
Jak tak nad tím přemýšlel, začala na něj padat únava. Zdislav si toho všiml a sedl si vedle něj s myšlenkou, že až usne a bude padat, vezme mu kožešiny které měl za zády, aby si natloukl.

Když Adius konečně usnul a začal padat, Zdislav hbitě vytáhl kožešiny zpod jeho zad. Adius spadl a praštil se silně do hlavy. Astrofyzik si vypočítal, že ta rána byla tak silná, že musel omdlít aspoň na 23 minut a 47 sekund.
Když se znovu podíval na spadlého Adiuse, vykulil oči. On tam nebyl! Prostě taky zmizel!

JeskyněKde žijí příběhy. Začni objevovat