THE Derry (It)

...2...

,,Tak co jdeš?" zeptal se Richie a Eddie sebou troch trhl. ,,Asi bych měl jít něco vrátit, já si vzponěl - " ,,Nech ty kecy, Eddie. Jdeš nebo ne?" ,,Ale jdu" kývl Eddie. Kráčeli přerostlou trávou na verandě. ,,Ale nechceš přece opravdu lézt na tu verandu, že ne?" zeptal se Eddie prosebným hlasem. ,,Nechci ale polezu" odsekl Richie. ,,Richie-" začal, ale Richie už vedle něj nestál. Kráčel k pravému konci verandy, kudy se zdřejmě lezlo dolů. Eddie se vydal za ním. Richie s Eddiem opatrně slezli dolů do sklepa. ,,Ty jdi támhletudy a já půjdu-" ,,Na to zapomeň!" vykřikl hlasitě Eddie. 

Před nimi byla hromada uhlí. ,,Tak pojďme-" Richie ani nestačil odpovědět a za nimi se ozval skřek. Zahlédl jak po schodech kterými přišli začínají sestupovat zdeformované nohy. Malomocný... 

,,Vylez na to zatracený uhlí!" vykřikl polekaně Richie a začal šplhat. Eddie se však nemohl hnout, náhle věděl co si pro něj jde. ,,Tam nad uhlím je okno!" zaječel znovu Richie. Eddie byl ale pořád přimrazený strachem že to s ním ani nehnulo. ,,Utíkej doprdele!" zaječel, teď už vyděšeně Richie, a silně Eddieho bouchnul. Eddie začal šplhat za Richiem. Padali na něj velké kusy uhlí které ho vytrhli z ochromení. Když vylezl až k vrcholu popadl západku a zkoušel jí otevřít. Nešlo to, ani když se do ní opřel celou svou vahou. ,,Ede! ty idiote otevři to! Když nás to zabije!" Až teď si Eddie uvědomil že západku otáčí na špatnou stranu. Pověsil se na západku druhou stranou a ta se se skřípáním otevřela. Rychle vylezl a Richie za ním. 

,,Rychle!" zakvílel Rich. Chytil Eddieho za triko. ,,Musíme-" Eddie zaslechl jako se uhlí sype. O zlomek okamžiku později vyplnila sklepní okno tvář malomocného. Zavrčel a ostré drápy zarýval do trávy. Příšera se s řevem začala soukat s okna. Eddie se klopýtavě rozběhl za Richiem. Obíhali dům k předním dveřím. Eddie si pomyslel Ten už si nás nedovolí pronásledovat, už jsme na ulici, sem si nás nedovolí pronásledovat, nedovolí si to, nedovolí si to- Ale přibližoval se. Slyšeli ho už těsně v zádech, jak supí a křičí. 

Na ulici stálo Richieho kolo. Richie na něj naskočil. Eddie naskakoval na nosič, stačil se krátce ohlédnou a zahlédl malomocného. Měl na sobě tentýž potrhaný bílý oblek, ale místo knoflíků tam měl velké oranžové bambulky. Jako mívají klauni. Příšera se na něj řítila. ,,Jeď Richie!" Kolo se rozjelo, ale pomalu - příliš pomalu. Richiemu trvá tak dlouho, než kolo rozjede - 

Malomocný přeběhl vyšlapanou cestičku, právě když Richie vjel do prostředku Neibolt Street. Eddie se podíval přes rameno. Malomocný běžel za nimi takouvou rychlostí jako nějaké dravé zvíře. Po Eddiem se natáhli pařáty. Zoufale vykřil a odtáhl se od nich. Byl už tak blízko že viděl jeho žlutavé bělmo a hnisem prolezlý důlek oka které chybělo. Eddiemu se dělalo špatně. Eddie opět zaječel neboť po něm příšera znovu vztáhla pařáty. Zdálo se mu, že mu utrhne hlavu- ale pařát se setřel vedle, a chybělo nepochybně jen pár centimetrů. Dojeli právě na vršek kopce. Richie šlapal do pedálů jako šílený. Malomocný zařval znovu - pane bože, vždyť to zní, jako by byl HNED ZA MNOU!  

Ohlédl se a zíral do onoho vražedného oka. ,,Richie!" pokusil se zaječet, ale jeho výkřik neměl žádnou sílu, byl tichý. Ale Richie ho slyšel. Šlapal do pedálů ještě silněji. Eddie se otočil. Pařát malomocného ho obrovskou silou praštil do čela. Eddie si na chvíli skutečně myslel, že mu utrhl kus hlavy. Všechno jako by najednou sešedlo, přestalo být důležité. Zvuky se začínaly vzdalovat.Svět jako by ztratil barvy. Znovu se otočil a zoufale nalehl na Richieho. Do oka mu začala téct krev. Pařát se znovu napřáhl ale tentokrát narazil do zadního blatníku. Kolo se divoce zakymácelo. Zavřel oči, přitiskl se k Richiemu a čekal na konec.

...Letěli po Neibolt Street. Kolo už mělo slušnou rychlost. Eddie se Richieho držel tak křečovitě, až mu bránil v dýchání a Richie mu chtěl říct, jestli by sevření nemohl trochu povolit, ale nechtěl na to plýtvat vzácným dechem. A náhle se před Richiem jako zázrakem objevila dopravní značka která označovala křižovatku Neibolt Street s Witcham Street. Po obou směrech jezdila auta. V hrůzném stavu a vyčerpání, v němž se oba nacházeli, to Richiemu připadalo jako zázrak. Rich musel troch přibrzdit, risknul bleskové ohlédnutí. Když uviděl prázdnou ulici donutil se zastavit kolo. Doopravdy byla ulice úplně prázdná. Pár metrů od nich ale zahlédl Richie u prvního kanálu oranžovou skvrnu která se plížila do nejbližšího kanálu. Zastavil úplně. Eddieho hlava ho bolestně udeřila do ramena. ,,Áááá..." Skoro už pozdě si Richie uvědomil, že Eddie padá z kola. měl oči v sloup. Z čela mu tekla krev. Richie ho chytil za ruku, oba sklouzli z kola. Richie se praštil  o tvrdý beton do ruky a vyjekl bolestí...

Eddie při tom zvuku zamrkal. Až teď si uvědomil že za celou dobu té smrtelné jízdy nezasípal. Teď si to vybíralo svou daň. Hruď se mu stáhla a jen ztěžka popadal dech. Neměl však sílu vzít si svůj respirátor. Richie ale jednal pohotově. Napřáhl se a dal Eddiemu facku. To ho probralo. Sáhl do kasy pro respirátor a zhluboka se nadechl. Když se trochu uklidnil otočil se směrem k Richiemu. ,,Proč si to udělal" optal se ho. ,,Já jsem myslel že umíráš" Eddie se pomalu na zemi posadil a sáhl si rukou na hlavu. Zaskučel. ,,Co se sta-" A pak si vzpomněl. Oči se mu rozšířily v šoku a hrůze a on se namáhavě zvedl na kolena. ,,Už je po všem, Eddie. Už je pryč." Eddie se rozhlédl po úplně prázdné ulici, kde se nic nehnulo, a pak propukl v pláč. Richie na něj chvilku hleděl a pak mu položil ruku kolem ramen a objal ho. Eddie objal Richieho. ,,Nebreč Eddie" začal Richie. Pak se sám rozbrečel, a tak tu seděli na kolenou a objímali se se na ulici a slzy jim stékaly po tvářích.

(cop.gpadnns.348-358)