Pod pláštěm mlhy ✔ | ˢⁿᵃʳʳʸ

Kapitola 26. - Nepovedená hodina lektvarů

Když Ron přišel do pokoje, Harry už ležel v posteli a díval se na strop. Cítil se pohodově, když se zavrtal pod teplou přikrývku, a myslel na to, že je zase doma. Tohle léto bylo skvělé, protože nemusel být u Dursleyových. Pak si ale vzpomněl na věštbu o něm a Voldemortovi a žaludek se mu nepříjemně sevřel.

,,Musíš uznat, že ta nová profesorka je kus," podotkl Ron a zadíval se na svého nejlepšího kamaráda, který až do teď přemýšlel o věštbě.

,,Jo, je pěkná, ale já... no, chápeš," odpověděl mu Harry a cítil se trochu trapně. Přece jenom bylo divné mluvit o jeho orientaci, a to asi došlo i Ronovi, jemuž zrůžověly tváře.

,,No jo vlastně. Promiň, kámo. Nedošlo mi to," omlouval se zrzek a z kufru vyndal své pyžamo. Harry přesunul svůj pohled na strop, aby si náhodou Ron nemyslel, že ho... nějak okukuje. Otevřely se dveře a dovnitř za hlasitého hovoru vešli Seamus, Dean a Neville. Tmavovlásek zavřel oči a pokusil se na nepříjemnou věštbu alespoň na pár hodin zapomenout.

•👨‍❤️‍👨•

,,Víš, co bych nechtěl?" řekl pobaveně Ron, když druhého dne u snídaně dostávali od ředitelky své koleje rozvrhy. Naklonil se, aby viděl do rozvrhu svého nejlepšího kamaráda, a když zjistil, že má první hodinu v pondělí lektvary, musel se smát.

,,Třeba to letos nebude tak hrozné," odsekla Hermiona, která seděla vedle Harryho a do teď Rona ignorovala. ,,Harry a profesor Snape spolu vycházejí lépe."

,,Tomu uvěřím, až je uvidím."

Harry si povzdechl a uklidil si rozvrh do tašky. Takže za pár chvil bude mít hodinu lektvarů. Lhal by, kdyby řekl, že není nervózní. Pohledem zabloudil ke zmijozelskému stolu, u kterého rozdával rozvrhy černovlasý muž.

Ron si všiml jeho pohledu a odkašlal si. ,,Teď už asi lituješ, žes dostal nad očekávání, co?"

,,Ronalde!" Hermiona ho zpražila zamračeným pohledem a práskla vidličkou o talíř. Vzala svou brašnu a popadla Harryho za předloktí. Zrzek na ně jen vyjeveně zíral. ,,Pojď, Harry, jdeme."

,,Uvidíme se později," stačil říct Harry a jen tak tak popadl svou brašnu, když ho Hermiona rozhodně táhla z Velké síně až dolů do sklepení.

,,To je takový idiot," prskala Hermiona jako naštvaná kočka a teprve před dveřmi učebny lektvarů se zastavila. ,,Musí všechno zkazit!"

,,Vždyť toho tak moc neřekl-"

Hermiona se teď zamračila i na něj. ,,Neřekl? Harry, je to tvůj nejlepší kamarád a... neříkám, že nemáš svůj názor, ale je pravděpodobné, že se budeš přiklánět k tomu jemu. A to, že ses sblížil s profesorem Snapem a je to mezi vámi lepší než doposud, je dobré, Harry, moc dobré. Uvědom si, že je válka, a mezi svými spojenci je k ničemu mít nepřátele. Nenech Rona, aby se do toho pletl. Nemá ho rád, protože nám všem Snape odebírá body. Ale jestli jsi ho poznal, Harry, a on se o tebe postaral a toleroval tě, není pravda, že tě nenávidí. Třeba už tě přes těch pár týdnů dokázal aspoň trochu poznat a uvědomil si, že si o tobě udělal špatný obrázek." Harry byl jejími slovy poněkud vyvedený z míry. Byl překvapen, že tohle Hermiona řekla.

,,Nevím, co ti na to odpovědět," vykoktal zaraženě, ale ona se jen usmála. Úsměv jí z tváře zmizel a trochu nejistě pozdravila profesora lektvarů, který se objevil za nimi. Harry ztuhnul a vykoktal svůj pozdrav. Snape nic neřekl, pouze otevřel dveře od učebny a nechal je vejít. Harry klopil pohled na své boty a tak nevěděl, že ho profesor zamyšleně pozoruje.

Hermiona se posadila vedle Harryho úplně do poslední lavice, což se zase nelíbilo jejich profesorovi. ,,Pottere, Grangerová, vy dva si sednete sem do první lavice," řekl jim chladně a Harry naprázdno polkl. Oba dva ale rezignovali, vzali své věci a šli si sednout před katedru. Do učebny začali pomalu vcházet zbylí žáci a za tichého hovoru si vybírali místa.

Snape seděl za katedrou a černýma očima si své studenty prohlížel, přičemž myslel na rozhovor, který vyslechl. Ti dva nebelvíři se bavili o něm.

Jakmile začala hodina, vstal a studenti ztichli. Nejvíc tu bylo zmijozelských studentů, což nebylo žádné překvapení.

,,Jsem skutečně překvapen, že se někteří z vás," začal svým tichým zlověstným hlasem a na chvíli spočinul pohledem na Harrym, který se raději díval na své ruce, ,,opět dostali do mých hodin lektvarů pro pokročilé. Očekávám tedy, že tu nebudou žádné výbuchy a pokud ano, dveře jsou támhle." Harry už se chtěl zvednout, ale Hermiona ho pevně držela za paži. ,,Dobrá tedy. Utvořte si dvojice a v těchto dvou hodinách se pokuste vytvořit co nejlepší Doušek živé smrti. Postup a přísady najdete ve své učebnici. Prosím, začněte," vyzval je Snape a s úšklebkem na tváři se opět posadil za katedru. Nikomu se nepodaří vytvořit skutečně dobrý Doušek živé smrti, pomyslel si a pozvedl obočí, když se Harry nejistě přihlásil.

,,Pottere? Rozmyslel jste si to a hodláte nás opustit?" řekl hraným znuděným tónem. Ve skutečnosti byl zvědavý, co chlapec potřebuje.

,,Ehm... já..."

,,Myslel jsem, že vám je šestnáct let, nebo jste snad dvouleté děcko, které nedokáže dát dohromady souvislou větu?" zmijozelští propukli v smích a Harry sklopil pohled. Ach. Snapea tohle už ani netěšilo.

,,Jen jsem se chtěl omluvit, protože jsem si ve svém pokoji zapomněl svou učebnici lektvarů-"

,,Pět bodů z Nebelvíru, Pottere, a půjčte si jednu učebnici ze skříně." Harry vstal a co nejrychleji došel ke skříni, kterou otevřel a vyndal z ní první učebnici, kterou viděl. Měla poničené desky a zohybané rohy, ale to mu teď bylo jedno. Když procházel kolem Draca Malfoye, blonďák na něj sykl: ,,Kdybych věděl, že pokračuješ v lektvarech, vzal bych si na sebe brnění."

Harry se mu chystal něco odseknout, ale Snape si odkašlal a upoutal tak na sebe pozornost. Mladík se mu váhavě podíval do tmavých onyxových očí, v nichž bylo cosi, co nedokázal určit. Snad opravdový zájem? Starost? Ne, ne, to je hloupost...

Nebelvír se zase posadil zpět vedle Hermiony a otevřel svou učebnici. Zamračil se, když v ní spatřil načmárané poznámky a před Hermionou ji skryl. Ta by určitě začala vyvádět...

Hermiona zrovna krájela fazolky dřímalky a Harry přimhouřil oči, aby poznámky rozluštil. Rozdrtit plochou čepelí stříbrné dýky! Získá se tak víc šťávy než při krájení. ,,Hermiono?" oslovil ji tiše.

,,Hmm?"

,,Měli bychom je rozdrtit čepelí-"

,,Harry, v učebnici se píše nakrájet!" Harry tedy pokrčil rameny a nijak to nekomentoval. Postupovali dál a když si Harry přečetl další poznámky, zjistil, že se pak má zamíchat jednou po směru místo proti směru. Nabídl se, že to udělá, a Hermiona ho nechala. Říkal si, že to Hermioně určitě nedojde, ale to by nesměla být Hermiona-

,,Harry!" okřikla ho nahlas a odstrčila ho. ,,Proti směru!" pokusila se napravit jeho chybu a začala míchat proti směru, což byla samozřejmě chyba. Lektvar začal bublat a pěnit a Hermiona vyjekla. Kdyby Snape lektvar nenechal včas zmizet, nejspíš by kotlík vybouchl.

,,Pottere!" zavrčel a Harry omluvně sklopil pohled. Hermiona byla trochu otřesená, protože se jí tohle nikdy nestalo. ,,V pátek odpoledne se dostavte do mého kabinetu, máte školní trest. A abych nezapomněl," řekl medovým hlasem, ,,čtyřicet bodů z Nebelvíru!"

•••

Ha, Severusi, a jsi v háji, už se Harrymu nevyhneš:D
Jak se vám líbila dnešní kapitola? Jupí, zítra bude zase pátek!:3
A v další kapitole se můžete těšit na profesorku Leasleyovou (možná budoucí paní Weasleyovou, hihi)
-Milka💚