Kapitola 10. - Šachy

3.7K 267 36
                                    

Severus v noci skoro nespal. Možná to bylo tím, že se k němu velmi pevně tulil Harry, nebo tím, že v pořád v mysli viděl tu jeho rozzářenou tvář. Naštěstí ale na několik hodin usnul a když se vzbudil, Harry byl stále v té samé pozici a na tváři mu tančil úsměv.

Asi tak o půl hodiny později se začal probouzet a s vyjeknutím Severuse okamžitě pustil. ,,Panebože!"

,,Mnoho empatií neprokazuješ, Harry," poznamenal Severus, který se držel Harryho včerejšího slova, že ho bude oslovovat jménem a nebude mu vykat - navíc to považoval za velmi rychlý první krok v tom svém zatraceném úkolu, ,,co kdybych ještě spal?"

Harry na jeho otázku ale neodpověděl, jen zrudnul jako rajče a skryl tvář v dlaních. ,,Panebože, to jsem spal takhle celou noc? Panebože! Řekl jsem tolik věcí... Panebože, omlouvám se, pane."

,,Už čtyřikrát ses za pár minut dovolával pána Boha," ušklíbl se Severus, ,,co tě k tomu vede?"

,,Zatraceně - pane, vy víte... víte, co jsem včera říkal," zamumlal Harry a zvedl hlavu, ,,já... bože."

,,Napil ses lektvaru touhy. Nejspíš sis ho spletl s jiným lektvarem, nevím. Ale," Severus se posadil a upřel na Harryho své černé oči, ,,ty věci jsi nedělal proti své vůli."

Pokud to bylo možné, Harry zrudnul ještě víc a odvrátil pohled. ,,Já... no..."

,,Jsi nějaký červený, Harry," pronesl tiše Severus a Harry se kousl do rtu, ,,je ti horko?"

,,No... jo," chlapec si začal mávat rukou před obličejem, ,,vážně tu máte nějak... přetopeno."

,,Nebo na sobě možná máš mnoho vrstev," prohodil ledabyle starší muž a moc dobře věděl, že Harryho touto poznámkou přivede do rozpaků ještě víc, ,,nemyslíš?"

,,Já... já myslím, že..." koktal Harry a rychle kmital pohledem od svých rukou k Severusovi, ,,že půjdu do sprchy. Do ledové sprchy."

,,Tak neprochladni, abych tě nemusel zahřívat," Severus se usilovně snažil, aby se mu do hlasu nedostal pobavený tón. Harry rychle vyskočil z postele, popadl své oblečení a zmizel v koupelně.

•👨‍❤️‍👨•

Když se Harry vrátil ze snídaně, našel Severuse sedět na pohovce, kde si četl knihu. Mladík na chvíli zaváhal, než se k němu rozešel a přisedl si.

,,Už ti není horko?"

,,Musíte pořád dělat ty narážky?" Harry se nervózně ošil a kousl se do rtu. ,,A proč mi tykáte?"

,,Sám jsi to včera chtěl," odvětil klidně Severus, aniž by vzhlédl od knihy.

,,Ale to jsem byl namol-"

,,Ráno jsem ti říkal, že ty věci jsi nedělal proti své vůli, Harry," namítl Severus.

,,Ten lektvar touhy mi byl čert dlužen," zamumlal si Harry pro sebe a myslel, že ho Severus neuslyší.

,,A poučení zní?"

,,Ono nějaké je?"

,,Nezanedbávej učení na hodiny lektvarů," ušklíbl se Snape a zadíval se na Harryho, který se zase začal ošívat. Ne, vůbec ho nepoznával. Tohle by starý Harry nedělal, ten by ho poslal-

,,Myslel jsem, že už tam nebudu chodit?" zeptal se Harry a poškrábal se na zátylku.

,,To zjistíš, až ti přijdou výsledky NKÚ," odvětil Severus a zase se začal věnovat knize. Nevšiml si Harryho nechápavého pohledu.

,,Co jsou to NKÚ?" zašeptal zmateně.

,,Zkoušky Náležité kouzelnické úrovně, skládal jsi je před pár týdny," odpověděl mu klidně Severus a potlačil touhu protočit oči.

,,Hmmm," zahuhlal Harry a sklouzl z pohovky. Sedl si před krb a zahleděl se do tančících plamenů. Bylo očividné, že se nudí, ale Severus nespouštěl oči z jeho zátylku.

,,Chceš se dívat do ohně, nebo si se mnou raději zahraješ šachy?" zeptal se ho po chvíli opatrně Severus, který si absolutně nebyl jistý svým chováním. Byl ze sebe znechucený - najednou se mu příčilo s Harrym takhle manipulovat, nechtělo se mu s chlapcem trávit čas, ne takhle... odporným... způsobem. Proč to dělal? Proč chtěl Harryho ukolíbat k důvěrnému pocitu a pak z něj vypáčit všechny informace, jež by mohl předat svému pánovi? Vždyť - vždyť ten chlapec si tohle nezaslouží...

Mladík udiveně vzhlédl a zelené oči mu zazářily. ,,Vy se mnou chcete hrát šachy?"

Severus ukázal na rozehranou partii na stole a Harry se začervenal. ,,Ano, Harry," přikývl a začal správně rozmisťovat figurky, ,,včera jsem ti to přeci slíbil."

,,Já... děkuju," řekl tiše Harry a posadil se naproti němu. Snape nic neřekl, jen Harryho vybídl, aby začal hrát - chlapec měl totiž bílé figurky a Snape nečekaně černé.

,,Upřímně doufám, že nehraješ tak mizerně, jako jsi připravoval lektvary," neodpustil si jednu poznámku, když po chvilce vzal Harrymu prvního pěšáka.

,,To skutečně netuším, pane," přiznal Harry a Severus se na chvíli zarazil. Ovšemže to netušil. Pokud hrával s někým, třeba s Weasleym, ve společenské místnosti Nebelvíru, špatné vzpomínky na to určitě neměl.

,,Hrál jsi někdy šachy s panem Weasleym?" zkusil to Severus, jestli si Harry vzpomene na to, kdo to byl. K jeho překvapení si vzpomněl - jak je možné, že na Weasleyho si pamatuje a na něj, na Snapea, který ho urážel každou hodinu na lektvarech, si nepamatuje? To Severusovi hlava nebrala.

,,S panem... Myslíte Rona, že jo?" ujistil se Harry, než vyslal vpřed svou královnu, aby vzala Severusova střelce. ,,Nevím. Asi ano. Byl to... je to... můj nejlepší kamarád, že ano?" zase si promnul jizvu a trochu zamračeně sledoval hru. ,,Asi jsme spolu šachy hráli. Nevím. Nepamatuji se. Myslím, že přátelé spolu hrají šachy..."

,,Nepamatuješ si to?"

,,No... na šachy ne. Na Rona trochu ano. Párkrát jsme se pohádali. Dost mě to vzalo. Nevím, proč jsem si na to vzpomněl, vlastně jsem si na to vzpomněl před pár dny. No, nebyla to tak docela hádka. Jen jsem mu řekl, že jsem-" v tu chvíli se Harry zarazil a zrudnul. Už málem řekl, že je gay! Tak ho to rozhodilo, že poslal svou královnu na špatné políčko, a tak ji vzal pěšák. Obyčejný pěšák!

,,Že jsi?" pozvedl obočí Severus a přestal hrát, aby se mohl na Harryho podívat. Pokusil se to vyčíst z jeho tváře; Harry byl červený a ošíval se. Nepochybně to bylo něco velmi osobního.

,,Že jsem mu... eee, snědl jeho... to... poslední čokoládovou žabku," vyhrkl Harry a zrudnul ještě víc. ,,Mám hrozně moc rád čokoládové žabky a myslel jsem, že je moje, tak jsem ji snědl..." Chlapec sklopil oči k šachovnici a čekal, až Snape zase začne hrát. Byl teď na tom dost bídně, bylo mu jasné, že nevyhraje. Vždyť velkou většinu jeho figurek měl Severus a navíc přišel o královnu a jeho král tam byl tak příšerně osamělý...

...jako Harry.

Ne, Harry se nechtěl litovat. Potřeboval být jen chvíli sám.

Hrál schválně tak mizerně, že hra skončila velmi brzy. Sklíčený Harry ihned vyskočil ze židle, zahuhlal něco o tom, že jde pozdravit Dobbyho a co nejrychleji zmizel. Nechal tam tak zmateného Severuse samotného...

•••

Málem jsem zapomněla zveřejnit kapitolu! To je tak, když se začtete do panoptika postav...😂
Snad se vám kapitola líbila, už to mezi nima jiskří, co?😏😏😂
-Milka💕

Pod pláštěm mlhy ✔ | ˢⁿᵃʳʳʸKde žijí příběhy. Začni objevovat