All I Want For Christmas |n.h|

3. prosinec

Eleanor

Ráno se probudím celkem pozdě. Když se pak konečně vyhrabu z postele, pomalu dojdu do kuchyně, kde málem dostanu infarkt.

"Dobré ráno ospalče."

"Panebože Niallere, co tady děláš?"

"Přinesl jsem latté."

"To je hezký, ale jak si se sem dostal?"

"Vím přece, kde máte náhradní klíče, ne?"

"Achjo," zamumlám a sednu si ke stolu.

"Tady, přinesl jsem ti perníkové."

"Nepiju perníkové latté."

"Já vím, přinesl jsem ti ho přesně pro to, že ho nepiješ."

"Asi nemám na vybranou, co?"

Zavrtí hlavou.

Povzdechnu si a vezmu si od něj kelímek.

"Není to tak špatné," řeknu když si usrknu.

"Ale no tak, přiznej že ho miluješ."

"Zas tak úžasný není."

Nedůvěřivě se na mě podívá.

"Fajn, je úžasný."

"Myslel jsem si to," usměje se.

"Ale no tak."

"Teď se utíkej převléknout máme ještě hodně práce."

"Kam jdeme dneska?"

"Myslíš, že tohle je jediné vánoční latté, které dělají?"

"To budeme dneska objíždět všechny kavárny?"

"Tak nějak. Vánoční latté jsou přece nedílnou součástí Vánoc a teď šup."

Rychle se převléknu a vrátím se zpátky dolů. Niall už čeká u schodů a široce se usmívá.

Během dne obejdeme snad všechny kavárny které v Londýně jsou.

"V životě už nechci vidět kafe a je mi jedno jestli bude perníkové, skořicové nebo jakékoliv jiné," vydechnu když si sednu k Niallovi do auta.

"Ale když všechny byly tak dobrý. Nešlo si dát jenom jedno," povzdechne si Niall.

"To je asi pravda," souhlasím.

"Takže už sis oblíbila vánoční latté?"

"Jo, oblíbila," souhlasím nerada.

"Super," řekne Niall a jde na něm vidět jak je nadšený.

"Jo super," snažím se o stejně nadšený tón.

"A teď přijde to nejlepší z dnešního dne," zasměje se Niall.

"Odvezeš mě domů?" zeptám se s nadějí v hlase.

"Ne, ještě ne."

Povzdechnu si.

"Ale no tak, trochu nadšení."

"Nadšení jsem ztratila při desátém latté."

Niall se jen zazubí a nic neříká.

"Panebože, neříkej mi, že zase jedeme na trhy," vyhrknu zoufale.

"Tak trochu, ale neboj, dneska to tady nebudeme procházet," zasměje se a vyskočí z auta.

Naštvaně jdu za ním.

"Dvakrát, prosím," slyším Nialla říkat, když se zastaví u nějakého stánku.

Pak už mi podává kelímek ze kterého se valí kouř.

"Jeli jsme na čaj? Protože myslím, že toho už jsem dneska měla taky dost."

"To není čaj," zasměje se Niall.

Vezmu si od něj kelímek a ihned mě do nosu praští vůně skořice a alkoholu.

Se zvednutým obočím se podívám na Nialla a ten se jenom nevinně culí.

"Svařák přece patří k Vánocům a navíc tě bezvadně zahřeje."

"Na tom asi něco bude, ale jestli si nezapomněl kamaráde, tak řídíš."

"Neboj nezapomněl, tenhle je taky pro tebe."

Posadíme se na lavičku a koukáme na osvětlené trhy. Musím uznat, že to má opravdu kouzelnou atmosféru. Dopiju první kelímek a Niall mi hned podstrčí druhý. Začíná mi trochu těžknout hlava a tak si ji po chvilce váhání opřu o Nialla. Cítím jenom, jak mi přehodí ruku přes rameno a najednou si uvědomím, jak moc příjemné to je.

Jak málo stačí, aby se z přátelství stala láska?

Ahojky❤️
Jsem tu s novým dílem🤗určitě už jste pochopili, že každý díl bude tak trochu o něčem, co patří k Vánocům (ale samozřejmě ne jenom o tom)😄❤️
Takže, kdo taky miluje všechny ty vánoční čaje a latté?🙋🏽‍♀️

Určitě mi napište váš názor na dnešní kapitolu, jsem na něj zvědavá!❤️

Janďa🙃