All I Want For Christmas |n.h|

15.prosince

Eleanor

Ráno se probudím v Niallově náruči. Nechtěla jsem včera usínat sama a tak jsem ho poprosila jestli by se mnou nezůstal.

"Dobré ráno," řekne Niall s úsměvem.

"Dobré," zamumlám.

"Jak si se vyspala?"

"Skvěle, uhm, co budeme dneska dělat?"

"Co by si chtěla?"

"Já nevím, vlastně jsem myslela, že to budeš spíš vědět ty," pousměju se.

"Já nevím, šel bych se jen tak projít. Rozhodně už bych nešel na lyže, máš z nich modřiny," zasměje se a lehce se dotkne mého předloktí.

"Jo, no to je asi dobrý nápad," pousměju se a rychle slezu z postele.

Převlékneme se a vydáme se ven. Vyšplháme se až na jednu vyhlídku, ze které je krásný výhled na udolí.

"Panebože, tady je to vážně kouzelné. Nikdy jsem nevěřila tomu, že něco takového uvidím."

"Jsem rád, že se ti tady líbí, protože ty si tohle všechno zasloužíš ze všech nejvíc."

"To není pravda," řeknu a lehce se pousměju.

"Ale je. Jsi ten nejstatečnejší člověk jakého jsem kdy poznal."

"Tohle nemusíš říkat Nialle."

"Ale já chci, protože je to pravda," řekne a usměje se.

Taky se na něj usměju a znovu se zahledím do krajiny. Pak se mě vypadne něco z čeho jsem sama překvapená.

"Jak to mezi námi vlastně je?"

"C-cože?" zeptá se překvapeně.

"Jak to mezi námi vlastně je. Několikrát jsme se políbili, ale ty od té doby děláš, jako kdyby se nic nestalo."

"Uhm, já.."

"Ne promiň, vůbec jsem o tomhle neměla začínat," vydechnu a postavím se.

"Počkej, kdyby si mě nechala domluvit, řekl bych ti, že si ta nejúžasnější holka na světě, kterou jsem kdy potkal a taky bych se tě zeptal, jestli by si se nechtěla stát mojí holkou."

"Opravdu?" zeptám se s úsměvem.

"Jo."

"Ty se mnou opravdu chceš chodit?"

"Ano princezno, opravdu s tebou chci chodit. Teda jestli chceš ty?" zeptá se s otazníky v očích.

"Samozřejmě, že chci. Vlastně si nic nepřeju víc."

Niall se jenom usměje a pohladí mě po tváři. Pak se ke mě nakloní a políbí mě.

Omotám mu ruce kolem krku a přitáhnu si ho blíž k sobě.

Když se konečně pustíme Niall se široce usmívá.

"Stejně nevěřím tomu, že bych se klukovi jako ty mohla líbit holka jako já," pousměju se.

"Vlastně jsem se do tebe svým způsobem zamiloval v ten den, kdy jsem tě poznal. Jenom jsem si to asi za ty roky nechtěl přiznat."

"Vážně?"

"Jo, láska na první pohled asi opravdu existuje."

"Asi jo," usměju se.

"Teď už bude všechno jak má," zašeptá Niall a dá mi pramen vlasů za ucho.

Pak mi obmotá ruce kolem pasu a přitáhne si mě do náruče.

Od teď mělo být všechno, tak jak má. Mělo.

Ahojky❤️
Nová kapitola je tady❤️a konečně jsou oficiálně spolu, kdo má radost?🤗❤️
Uvidíme, jak dlouho jim to vydrží🙃

Určitě mi napište vaše názory na dnešní kapitolu!❤️

Janďa🙃