9. prosinec

508 60 6
                                    

Eleanor

Ráno, teda spíš v pozdní dopoledne se obléknu do sportovního oblečení a rozhodnu se jít si zaběhat. Bežím svými oblíbenými cestami, které jsou poblíž lesů, je tu klid a moc lidí tu nechodí. Běhám tady hlavně když si potřebuju pročistit hlavu.

"Takže dneska běháme?" uslyším vedle sebe a málem spadnu do příkopu.

"Sakra Niallere, ty mě sleduješ!" vykřiknu, když konečně najdu ztracenou rovnováhu.

"Jasně že ne, stejně jsem měl v plánu že dneska půjdeme do lesa."

"To je sice bezva, ale proto mě neumíš děsit! Ty snad chceš? abych se těch Vánoc nedožila."

"Ne, to samozřejmě nechci," řekne s vážným hlasem.

Hned na to se rozesměje.

"No nic, můžeme jít?"

"Na procházku?"

"No jasně, vždyť není nic krásnějšího než zimní krajina."

"Ale vždyť přece není sníh."

"To vůbec nevadí."

"Tak jdeme," řeknu a vydám se směrem k lesu.

"Je to tu krásné," řeknu, když jdeme mezi stromy.

"Já vím, rád sem chodím na procházky."

"Opravdu?"

"Jo, víš je to dobré po koncertech. Je tady klid a ticho, to je někdy dobré."

"Jo, to chápu, jen je vážně škoda, že tady není sníh."

"Co máš pořád s tím sněhem?" zeptá se se smíchem.

"Já nevím, mělo by to tu vánočnější atmosféru a taky bych sníh chtěla vidět, v životě jsem ho moc neviděla."

"Vážně."

"No jo," pokrčím rameny a kouknu na Nialla.

Vypadá zamyšleně. K mojí smůle nedávám pozor a klopýtnu. Než stihnu ale spadnout na zem ucítím Niallovi ruce kolem svého pasu. Zase.

"Opatrně nešiko," řekne s úsměvem.

A husina je zpět. Bezva.

"Díky," zasměju se, narovnám si bundu a pokračuju dál.

"Vždycky," slyším ho zašeptat.

Ahojky❤️

Tak jsem tady s dalším dílem vánočního příběhu🤗
Vím, že je dnešní díl krátký, ale delší jsem ho vážně nestihla, protože jsem v práci🙄
Doufám, že vás to pořád baví i když ještě nejsou spolu🙃
Určitě mi napište vaše názory!🙃

Janďa🙃

All I Want For Christmas |n.h|Kde žijí příběhy. Začni objevovat