All I Want For Christmas |n.h|

11. prosince

Eleanor

"Takže co máme v plánu dneska?" řeknu s úsměvem, když nasednu k němu do auta.

"Chtěla by si to vědět?" zeptá se s úsměvem.

"Tak trochu jo."

"To sis měla rozmyslet, než si mě nechala dvě hodiny sedět v autě, než si se uráčila přijít," řekne naštvaně a vyjede od našeho domu.

"Promiň, nevěděla jsem že čekáš," zamrkám nevinně.

"Troubil jsem. Pětkrát," vyhrkne.

"Já vím, promiň," řeknu se smíchem.

"Ještě si to rozmyslím. Mimochodem, už jsi v pohodě?"

"Jo, omlouvám se za ten včerejšek. Nevím co to do mě vjelo."

"To je v pohodě. Chceš si o tom promluvit," řekne pomalu.

Zavrtím hlavou.

"Dobře, jen si pamatuj, že kdyby si kdykoliv cokoliv potřebovala jsem tu pro tebe."

"Děkuju Nialle. A teď už mi konečně řekni, kam jedeme," řeknu s úsměvem.

"Pamatuješ, jak jsem říkal, že je důležité pomáhat druhým a ne o Vánocích myslet jen na sebe."

Jen přikývnu a sleduju, jak Niall zastaví před dětským domovem.

"Pamatuješ, už jsme tady byli. Tyhle děti nemají rodiče a nemají s kým trávit Vánoce, tak mě napadlo, co kdyby jsme jim udělali takové malé Vánoce dneska?"

"To je úžasný nápad," řeknu a sleduju, jak Niall otevírá kufr.

Je plný hraček. Nanosíme je dovnitř do budovy, kde je připravený obrovský vánoční stormeček.

"Páni, to si všechno připravil ty?"

Jen pokrčí rameny a sklopí oči na boty.

"Vím že je to asi trochu trapný, ale.."

"Ne Nialle, je to úžasný. Chci říct, že ty si úžasný."

"Opravdu? Myslíš?"

"Jo."

"No jo. Pojď, jdeme za dětmi už na nás čekají," řekne a táhne mě do budovy.

Jakmile otevře jedny ze dveří nahrne se na nás hromada dětí.

"Jste připravení na překvapenení," zakřičí Niall a odpovědí mu jsou nadšené výkřiky.

Niall otevře dveře a všechny děti se rozeběhnou ke stromečku. Když mají všechny dárky rozbalené pozoruju Nialla, jak si hraje s jedním malým chlapečkem a usmívám se jako idiot.

"Váš přítel je opravdu úžasný," přistoupí ke mě jedna z vychovatelek.

Nejdřív chci říct, že to není můj přítel, ale nakonec jenom přikývnu a dál pozoruju Nialla.

"Tak co, jak sis dnešek užila?" usměje se když později večer sedíme na lavičce u dětského domova.

"Bylo to kouzelené. Tenkrát na Mikuláše to bylo něco, ale teď, vidět ty rozzářené obličeje dětí bylo k nezaplacení."

Niall se jenom usměje a potom udělá něco, co bych nečekala. Z ničeho nic se ke mě nakloní a políbí mě.

Strnu, když si uvědomím, co se právě děje. Niall si toho nejspíš všimne, protože mě okamžitě pustí.

"Já, omlouvám se, nevím co mě to napadlo," vyhrkne a zrudne.

Místo toho, abych něco řekla se k němu nakloním a přitisknu své rty na jeho.

Vím, že dělám tu nejsprávnější věc, kterou jsem kdy udělala.

A v tuhle chvíli bych si přála, aby tenhle okamžik nikdy neskončil, aby trval napořád.

Ahojky❤️

Tak jste se dočkali máte radost?🤗🤗
Ale uvidíme, jak dlouho jim to vydrží no😁😈

Každopádně jsem neskutečně zvědavá za vaše názory!❤️

Janďa🙃