5. prosinec

517 57 11
                                    

Eleanor

Další ráno se opravdu hodně musím přemlouvat k tomu, abych si navlékla jeden z vánočních svetrů. Nakonec to ale udělám, protože si uvědomím, že to Niallovi nejspíš udělá radost. Pak mi ale dojde proč mi sakra tolik záleží na tom, co Niallovi udělá radost?

Zavrtím hlavou a vytřesu tuhle myšlenku z hlavy, naposledy se na sebe podívám do zrdcadla a seběhnu dolů.

Velkou část dne stravím koukáním na filmy nebo čtením knížky. Začíná být až podezřele divné, že Niall za celou tu dobu nenapsal, nezavolal nebo nepřišel. Napadne mě že se třeba rozhodl dát nám oběma volno, nebo že má hodně zařizování s kapelou. Snažím se nad tím nějak zvlášť nepřemýšlet i když musím uznat, že mi jeho přítomnost chybí.

Nakonec se vydám do kuchyně připravit si pozdní svačinu. Nasypu si do misky lupínky a naliju k nim mléko. Když se ale otočím a chci jít ke stolu leknutím vypísknu a upustím misku, která se rozbije na tisíc malých kousíčků. Na okně je totiž někdo nalepený někdo, kdo má pěkně strašidelnou masku.

"Panebože Bailee, jsi v pořádku?" vběhne dovnitř Niall.

"Jo jsem, ale do háje co ty tady blbneš víš, jak jsem se lekla!"

"Promiň, nenapadlo mě že se tolik lekneš," řekne a lehce se zasměje.

Vražedně se na něj podívám a on okamžitě přestane.

Podá mi tašku a jen se usmívá.

"Tak na co čekáš, jdeme pozdě."

"Kam?"

Převlékni se a uvidíš.

Dojdu do svého pokoje a vytáhnu z tašky něco, co vypadá jako kostým. Jako kostým anděla. Nejdříve chci jít dolů a protestovat, ale nakonec se do kostýmu převléknu. Pak si ještě rozpustím vlasy. Musím uznat že Niall vybral vážně dobře. Kostým mi padne perfektně.

"Spokojený?" řeknu když sejdu dolů.

"Páni, nečekal jsem že budeš vypadat opravdu jako anděl," vydechne Niall, když mě uvidí.

"Spíš mi řekni, proč jsme takhle oblečení."

"Dneska je přece Mikuláš."

"Aha, a?"

"Uvidíš, pojď."

"Vždycky když tohle řekneš není to moc dobrý."

"Ale no tak, pojď."

Povzdechnu si a vydám se za ním.

Po chvíli cesty zastavíme.

"Dětský domov?"

"No jo, Vánoce nejsou jenom o tom dostávat ale taky dávat a dělat radost ostatním, takže jdeš do toho se mnou?" zeptá se a natáhne ke mě ruku.

"S velkou radosti," řeknu a tentokrát to myslím opravdu upřímně.

Obejdeme celý dětský domov jako anděl a čert ruku v ruce a já si začínám přát aby tenhle večer nikdy neskončil.

Abych mohla zůstat ruku v ruce s Niallem napořád.

V tuhle chvíli jsem si neuvědomovala, že v tom začínám být až po uši.

Ahojky🙃

Takže šťastného a veselého Mikuláše🤗(jestli se něco takového říká😁)
Já jsem tu s dnešní speciální Mikulášskou kapitolou🙃❤️

Takže co na ní říkáte?🙃❤️

Jinak pokud by jste chtěli vědět, jak trávím dny do Vánoc já, tak pokud chcete můžete mě sledovat na mém instagramu, jmenuju se tam stejně jako tady🙂❤️

Janďa🙃

All I Want For Christmas |n.h|Kde žijí příběhy. Začni objevovat