All I Want For Christmas |n.h|

epilog

4 years later

"Nialle, pospeš si."

"Vždyť už jdu," zaskuhrá a táhne obrovský pytel.

"Musíme to stihnout, než se máma vrátí s Jamesem."

"Já vím, když ono je to tak strašně těžký."

Dám oči v sloup a vydám se k němu. Chci mu pomoc s pytlem, ale on mě okamžitě zarazí.

"Tak to v žádném případě El."

"Znovu to opakuju, nejsem nemocná."

"Já vím, ale nechci aby se tobě, nebo Hope něco stalo," usměje se a pohladí mi vystouplé bříško.

"Ty si stejně nejlepší, vždycky jsi byl."

"Já vím, proto sis mě taky vzala, protože jsem nejlepší a nejdokonalejší," uculí se.

"A taky nejsebestřednější," zasměju se a rozcuchám mu vlasy.

On se zakření a pak mě políbí. Vyruší nás až zvonek.

"To bude tvoje babička a děda. Jdu jim otevřít a ty to prosím dotáhni pod stromeček."

"Tvoje přání je mi rozkazem."

Zavrtím hlavou a s úsměvem se vydám ke dveřím.

"Eleanor, tak rádi tě vidíme," vhrne se mi okamžitě kolem krku Niallova babička.

"Vždyť já vás taky."

"Krásně se nám zakulacuješ."

"No jo," zasměju se.

"A kdepak máme malého Jamese."

"Šel s mojí mamkou na procházku, za chvíli budou zpátky."

"Výborně, máme nějaké dárky, můžeme je dát pod stromeček?"

Kývnu a vydám se s nimi za Niallem.

Když se máma vrátí s Jamesem, hned se vrhne na dárky, které přinesl Ježíšek.

My všichni kolem něj sedíme a široce se usmíváme.

"Víš princezno něco pro tebe mám."

"Vážně?" zeptám se a zvědavě se na něj podívám.

Kývne a podá mi krabičku. Pomalu ji otevřu a zalapám po dechu. Je v ní náhrdelník, který se mi tenkrát líbil v obchoďáku. Je nachlup stejný.

"Ty si to pamatuješ?"

"Jo, tenkrát, když to mezi námi bylo všechno takové zmatené nekoupil jsem ho, ale teď je to ideální."

"Je překrásný, moc děkuju," zašeptám a políbím ho.

"Maminko, mám hlad," zatahá mě James za svetr.

"Tak jdeme pro nějaké cukroví," řeknu s úsměvem a chci se zvednout ze sedačky.

"Dojdu tam," řekne Niall a zastaví mě.

Lehce přikývnu a pousměju se.

"Ty Nialle," zakřičím na něj, než zajde do kuchyně.

Zvědavě se otočí.

"Miluju tě nejvíc na světě."

Široce se usměje.

"Omyl princezno, to já miluju nejvíc na světě tebe."

Šťastně se za ním koukám.

"Co je s tebou?" zeptá se, když se vrátí.

"Přemýšlím."

"Nad čím?"

"Ty jsi mi dal takový krásný dárek a já tobě takové obyčejné."

"Princezno," řekne Niall a pohladí mě po tváři.

Zvědavě se na něj podívám.

"Všechno, co jsem kdy chtěl k Vánocům jsi ty," zašeptá a políbí mě.

Ještě dlouho po tom se usmívám.

The End

—————————————

K tomhle příběhu podle mě náleží konec v podobě řeckého přísloví: „Vánoce nejsou o tom, jak je trávíš, ale o tom, s kým je trávíš."

Protože o tom to přece všechno je. O rodině a přátelích. O tom že jsme všichni spolu. Když se nad tím zamyslíte dárky nejsou až tak důležité.

Proto si užívejte rodinné pohody a važte si jeden druhého. Rodina a přátelé jsou to nejcennější, co v životě máme.

Ale hlavně mějte ŠŤASTNÉ A VESELÉ VÁNOCE!

—————————————

Tak tohle je oficiální konec🙃

Strašně moc bych vám chtěla poděkovat, že jste tenhle příběh četli a podporovali mě svými komentáři! Moc to pro mě znamená. Nikdy bych nevěřila, že zvládnu každý den vydat nový díl, ale povedlo se to.

Takže vám ještě jednou moc děkuju! Doufám, že se zase potkáme u mých dalších příběhů.

Jinak pokud by jste měli chvíli a taky náladu můžete mi napsat váš názor na tenhle příběh a celkově, co bych třeba mohla zlepšit a tak🙃

Každopádně si užijte dnešní den s rodinou a mějte bohatého Ježíška!🎄

Janďa🙃