All I Want For Christmas |n.h|

4. prosinec

Eleanor

"Eleanor zlato, vstávej," zatřese se mnou máma.

"Vždyť už jsem vzhůru. Co potřebuješ mami?" zamumlám a promnu si oči.

"Zlato musím odjet na služební cestu."

"Na jak dlouho?"

"To netuším, zvládneš to tady sama?"

"Jo, jasně," přikývnu.

"Mám tě ráda," řekne máma a políbí mě do vlasů.

"Já tebe taky mami."

Usměje se a pak odejde. Já se mezitím vyhrabu z postele, převléknu se a jdu si dát snídani. Pak si vezmu svoji oblíbenou knížku, zavrtám se na sedačce do deky a čtu si. Z mého klidu mě ale vyruší zvonek.

Povzdechnu si, položím knížku na stůl a vydám se ke dveřím. Už mě vlastně ani nepřekvapí, když tam najdu stát Nialla.

"Ani bych nečekala, že budeš zvonit, když sis včera sám odemknul."

"Síla zvyku," zazubí se Nialler a pokrčí rameny.

"No jasně, tak pojď dál," povzdechnu si a ustoupím  ode dveří.

"Díky," řekne a s úsměvem kolem mě projde.

"Mimochodem, panebože, co sis to dneska oblékl?!" řeknu a zírám na jeho svetr se sobem a čepici s bambulí.

"Vánoční oblečení, protože víš co budeme dneska dělat?"

"Netuším a podle toho kam to směřuje si to nechci ani domýšlet."

"Přece půjdeme nakupovat vánoční oblečení."

"No super."

"Že jo? Já sice už svoje vánoční svetry mám, ale strašně rád si nakoupím nové."

"Že mě to ani nepřekvapuje," zamumlám a dám oči v sloup.

"Nech toho," řekne naoko uraže

"Tak fajn, jedeme nakupovat vánoční svetry."

"Super," řekne Niall a už mě táhne za ruku ven.

"Koukej na tenhle myslím, že ten taky musíš mít," řekne a podá mi přinejmenším dvacátý svetr."

"Nialle, k čemu mi jich bude tolik svetrů to nemám šanci unosit."

"Omyl zlato, na každý den máš jeden."

"Počkej, počkej, chceš mi říct že tohle budu muset nosit každý den až do Vánoc?"

"Samozřejmě."

"Mám takový pocit, že se nesnášíš, abych měla Vánoce ráda, ale snažíš se mi je zprotivit."

"Ale no tak," řekne a chytne mě kolem ramen.

S úsměvem zavrtím hlavou.

"No ale pokud by si chtěla nosit něco takového," uslyším ho po chvíli za sebou.

Když se otočím málem mě klepne. Niall drží průhlednou červenou noční košilku jejíž kraje "zdobí" bílá kožešina, takže vypadá vánočně.

"Na to zapomeň," řeknu a bez dalšího slova kolem něj projdu.

"Já bych teda rozhodně proti nebyl," slyším ještě, jak zašeptá.

Co tohle sakra bylo?!

Ahojky❤️

Takže je 4. prosince a čtvrtý díl tohohle příběhu je tady🤗
Co na něj říkáte? Určitě mi napište vaše názory!❤️

Omlouvám se, že je dneska nový díl tak pozdě, ale byla jsem v Drážďanech, takže jsem to dřív nestihla🙃

Janďa🙃