Já to prostě nechápu.Když chci po vás 7 komentů,je jich tu sotva 5 a když chci 4,tak jich je tu klidně 10.Ale jsem ráda,že se vám povídka líbí,nečekala bych to.Všem by jsem se za to ráda nějak odvděčila ,jenže jak?:/ Jinak opět 4+ komentů zlatka ;) Jinak další díl nebude tak rychle jako tenhle :/ :)) A mám chuť napsat ještě 2 povídku s nějakým originálním dějem,pokud se to povede.Zase s Larrym.Chcete?Ale prosím napište mi ano nebo ne,potřebuju to vědět!:)
Louis:
,,Nevím jak ti mám za tohle poděkovat!" vrhl se mi kolem krku.Jsem rád,že je šťastný.Doufám,že matka nebude mít nic proti.Pomohl jsem Harrymu se sbalit a mohli jsme vyrazit.Nechal rodičům na stole dopis a oba jsme se vydali k nám.
,,Takže teď se uvidíme dvacet čtyři hodin denně" usmál jsem se na něj,zhluboka se nadechl a otevřel dveře od domu.Ukázal jsem Harrymu pokoj a aby si šel vybalit,já zatím šel za máti.Seděla v obýváku a koukala na televizi.Sedl jsem si k ní.
,,Ahoj mami,potřebuju si s tebou o něčem promluvit" zhluboka jsem se nadechl.
,,Ahoj zlato,copak se děje?" usmála se na mě
,,Jde o to,že...Harry tu bude bydlet s námi.Jeho rodina se o něj nezajímá a většinu času je doma sám a kvůli tomu se i řeže,nechci aby se mu něco stalo.Šlo by to?Mami prosím.." podíval jsem se na ní a čekal co z ní vypadne.
,,Vidím,že ti na něm velmi záleží a nemá cenu ti říkat ne.A navíc Harry je velmi milý,bude to s ním fajn.." usmála se
,,Děkuju mami!Jsi ta nejlepší máma!" objal jsem jí a rychle běžel za Harrym.
Harry:
Vybaloval jsem si věci a uklízel to do skříní,tam kde bylo volno.Dveře se prudce otevřeli a v nich stál Louis.
,,Lásko můžeš tu být!" rozeběhl se ke mě a dal mi velký vlhký polibek.
,,To je skvělý,jsem ti za to tak vděčný"
,,To si říkej mamce." zazubil se a pomohl mi s vybalováním.
Louis:
Dali jsme si večeři a Harry mi oznámil,že jde ven.Neřekl kam,jen že se brzo vrátí.Ale on se nevrátil.Byla už půlnoc a on stále venku.Bál jsem se o něj,moc jsem se o něj bál a tak jsem ho šel hledat.Zkoušel jsem prohledat snad všechna místa v Londýně,ale marně,Harry zmizel.Začalo hrozně pršet a já byl celý promoklý,ale nevzdával jsem to.Musím ho najít!Po dvou hodinách jsem to už vzdal a odešel zpět domů.Zkoušel jsem mu zavolat.Telefon sice zvonil,ale on ho prostě nezvedal.