Upírka jménem Zoe

13. Kapitola

Zoe
Řešili jsme věci ohledně Volturiů. Pak jsme se vydali na lov. Vegetariáni lovili blíž domu, to jsme byli my Cullenovi a Denaliovi a ostatní se vydali dál. K lesu blíž Seattlu se vydal Egyptský klan a Rumuni. A někteří si vzali auta a jeli někam dál. Vrátili jsme se a Esme mi vysvětlila, kdo je na jakých pokojích. Denaliovi s Alistairem se zabydleli u Emmeta a Rose, Amazonky s Charlotte a Peterem u Jazze a Al, Stefan Vladimir a Egyptský klan u Edwarda a Belly. Irský klan v pokoji pro hosty a Ness s Jacobem a Nell v pokoji Renesme. My jako rodina jsme byli u Carlislea a Esme. Po vysvětlení jsem šla na balkon a z balkonu jsem vyskočila nahoru na střechu. Sedla jsem si tam a užívala si klidu, než mě někdo vyrušil. Podle smradlavého pachu jsem poznala, že je to Jacob.

Jacob
Ani nevím, proč za ni jdu ale asi se jí chci omluvit, za minulá léta. Zoe jsem moc nemusel a pak když jsem zjistil, že se stala Volturiovou, tak jsem byl naštvaný a nenáviděl ji ještě víc. Bella se mnou jednou vedla hodně dlouhý rozhovor a vysvětlila mi, že ona nechce být Volturiovou. Nenávist k ní se zmenšila a já pochopil, co si tam musela prožít. Nechtěl jsem ji rušit. ,,Co zas chceš? Tvůj pach jde cítit už teď." Vyjela po mě. Asi moc nadšená ze společnosti nebyla. ,,Hele chci se ti jen omluvit za ty léta, kdy jsem tě nenáviděl. Bella mi něco vysvětlila. " ,,Hmm...." Zamumlala a já si sedl vedle ní ale v bezpečné vzdálenosti. ,,Tak tady asi nebudu sama." Zvedla se a já s ní. ,,Sorry. Klidně tu buď, je si chceš. Byla jsi tu první." Řekl jsem a odcházel jsem. Měli půdu a pak schody, které vedly sem. ,,Dík Jacobe. Nemusíme být nejlepší kámoši ale vycházet spolu můžeme." Uslyšel jsem ji a otočil se. Dívala se na mě. ,,Tak to můžeme zkusit znovu. Jacob." ,,Zoe." Usmála se trochu a já na ni a já pak odešel.

Zoe
Tak tohle bylo divný. Sedla jsem si znovu na střechu ale zase jsem uslyšela zvuk, který napovídal tomu, že zase jsem někdo jde. ,,Je si chceš mluvit o Volturiech a chceš vědět všechny jejich chodby, aby ses dostal k nim, tak na to zapomeň." ,,No... Přemýšlel jsem, je si mi to řekneš ale tohle mě sem nepřivádí." Sedl si vedle mě. ,,To jste z lovu, tak brzo zpátky?" ,,Když jsi rychlá. Ta blondýna byla chutná." ,,Stefane! Mě nezajímá, koho sis před nevím kolika minutami ulovil, já tu jsem, abych vypla mozek a nad ničím nepřemýšlela ale to jak vidíš, nefunguje, protože mě pořád někdo musí otravovat!" ,, Sorry, sorry. Nic neříkám." Zvedl ruce vzhůru a mlčel. ,,Ta zrzka byla taky dobrá." Řekl po chvilce a já se naštvaně postavila a seskočila ze střechy dolů na zem. ,,Je si mě někdo bude hledat. Tak mu prosím tě řekni, že chci být chvilku sama. Dík!" Vyběhla jsem do lesa a doběhla k moři. Sedla jsem si na skalku a po chvilce klidu a pohody mě do nosu uhodil nový smradlavý pach. Doprčic ty měniči.