Upírka jménem Zoe

2. Kapitola

Zoe
Ten pán nám vše vysvětlil, neboli Davidovi vše vysvětlil a já zatím hladila oba dva. Potom ten pán odešel a David mi podal sedlo a uzdu. Nandala jsem to koni s bílou skvrnou na čele. ,,Tenhle se jmenuje Lola a tenhle jmenuje Karla. Obě jsou to dívky." Přikývla jsem a chtěla nasednout na Lolu ale byla hodně velká, nebo já hodně malá. David mi pomohl do sedla a pak si taky sedl do sedla a vzal si ostatní věci pro koně.

Carlisle
S rodinou jsme se přestěhovali do Forks, už je to asi stopadesát let od doby co jsme tu byli naposled a taky stopadesát let od doby, co je Bella upír. Nessie s Jacobem se rozhodli hned po příjezdu sem, pozdravit smečku. Odešli hned a já s Esme jsme si vzali věci a šli do našeho pokoje. Vybalili jsme si společně a pak si dali společnou koupel.

Zoe
Dojeli jsme k nim a přivítali se s ostatními. Marek se chtěl svést na koni a David mu to dovolil. Měla jsem jet s ním a musela. David i Jana mi to dovolili a Filip šel někam domů. Rozjeli jsme se někam na pastvinu a celou dobu se smáli. Bylo tu nádherné počasí, a vítr nám čechral vlasy.

O měsíc později
Zoe
Dneska jedu s mamkou na dovolenou do Itálie. Mamka mi před týdnem prozradila ten balík, který objednávala. Byli to dvě letenky do Itálie. Už jsme měli sbaleno a společně jsme se vydali na autobus. Nemáme auto ale někdy by se fakt hodilo. Autobus nás odvezl k letišti.

...

Zoe
Sedíme konečně v letišti. ,,Mami a to jsme nemohli jet za týden po soutěži." Zamručela jsem a dívala se dál z okna. Jana a David přihlásili Lolu a Karlu do soutěže. Já měla jet na Lole a Marek na Karle ale moje máma si usmyslela, že musíme jet teď na dovolenou. ,,Hele. Soutěží ještě bude." Jen jsem protočila oči. Ano do Itálie se chci podívat ale mohly jsme jet až po soutěži. Na Lole pojede Filip. On jezdí ale ne moc často.

Po třech hodinách
Zoe
Doletěly jsme do Itálie a vybalili si věci v hotelu. Šla jsem ven a sedla si na lavičku. Dívala jsem se na telefon. Po chvilce mi zavolal Marek. ,,Ahoj." ,,Ahoj!" Pozdravila jsem ho. ,,Tak jak se máš?" ,,Jde to. Ty?" Zeptala jsem se zas já. ,,Skvěle ale stýská se mi. A bojím se, že Filip nebude soutěžit." ,,Co se stalo?" ,,Je v nemocnici. Srazilo ho auto." ,,Pane bože." Zašeptala jsem a zakryla si pusu. ,,V jakém městě jsi?" ,,V Itálii a v městě ani nevím. Je to tady pěkný ale víš, že bych chtěla být u vás a ne tady." ,,Zkus to tam vydržet. Jo?" Souhlasně jsem zamručela. ,,Tak jo. A Zoe.... Chtěl jsem se zeptat....." Soukal to, jako kdybych ho měla za to zabít. ,,Co je Marku?" ,,Zoe. Chodila bys se mnou. Je to asi blbý, říkat přes telefon ale jinak bych to asi neřekl." Usmála jsem se a povyskočila radostí. Marek se mi líbil od našeho prvního setkání. ,,Jasně že jo." ,,Zoe. Já tě miluju!" Vykřikl radostně a já se zasmála. ,,Už se těším, až přijedeš." ,,Já taky. Tak zatím pa." ,,Papa." Zavěsila jsem a šla dovnitř. Prohlédla jsem si nástěnku prohlídek. Zaujal mě Volterry hrad. Mamka za mnou přišla a přečetla si, co jsem si četla. ,,Ano. Tam bychom se mohli podívat." Usmála jsem se a šla do svého pokoje. Byla jsem z dnešního dne unavená, tak jsem šla rovnou spát.

Carlisle
Včera nám Aro poslal dopis přes Aliciny vidiny, abychom přijeli na návštěvu. Prý jsme tam dlouho nebyli. No... Ale ona to byla pravda, od doby co je Bella upír, jsme se setkali jen dvakrát a  jednou z toho byla obhajoba Renesme. Takže jsme si sbalili pár věcí a autama jsme dojeli na letiště. Šel jsem vyřídit letenky a Esme s ostatními si sedli zatím na křesla. Po vyřizování jsme se vydali do letadla. Jako vždy jsem zařídil letenky do první třídy. Skoro furt tu jsme jediní a ostatní jsou v druhé třídě. Renesme a Jacobovi jsme nechali vzkaz, že musíme k Volturiům.