Takový ten pocit smíření se s tím vším,
Usmíváš se i těm nejbolestivějším lžím,
Říkáš si: "Oukej, když teda jinak nedáš"
A s úsměvem usínáš.
Víš, že už se nedokážeš prát
Ani pořádně rovně stát.
Prostě jen kýváš hlavou a vypouštíš všechny věci z hlavy
Pustíš si veselou písničku a svět je pořád tmavý
Prostě kývneš a posloucháš dál.
A i když nejsi poslední, kdo se smál,
ty víš, že už s tím nic neuděláš,
A tak se jenom usmíváš.
Usmívám se. S úsměvem nejspíš umřu jednou,
Zazpívejte mi tam nějakou píseň pěknou.
Veselou, plnou energie, stejně jako já kdysi byla.
Chci ve vašich vzpomínkách zůstat vysmátá a milá.
ČTEŠ
Matoucí dušička
PoesieSbírka krátkých básní, k jejichž tvorbě mě inspirovaly vlastní pocity, které ne vždy zaváněly pozitivitou...