Matoucí dušička

Absťák

Můžu chodit, běhat, spát....
Stejně se mi bude zdát,
O tom co se stalo kdysi,
Když jsme byli nevinně ryzí.

Měla bych litovat, jenže tak to není,
To co se stalo lítost nezmění.
Chci si v myšlenkách zapsat všechno krásné,
Ať má fantazie také žasne
A může mi přehrávat všechny pocity,
Které vytáhly mé touhy z ulity.

Co víc můžu říct?
Vzbudil jsi ve mně chtíč
Chtíč po něžné vášní
Která v nás vzbouří štěstí, i když jsme potom vážní.