1. kapitola - Zpátky do Bradavic:

175 6 5
                                    

387 slov

Bylo prvního září a já jsem už po šesté nastupovala do Zpěšného vlaku do Bradavic. Když se mi konečně podařilo dostat kufr do vlaku, začal na mě někdo křičet.:
"Já bych ti ten kufr klidně vzal, Evansová."
Leknutím jsem upustila kufr, který jsem stále svírala v rukou. Když jsem se otočila, spatřila jsem Pottera, který se tvářil poněkud ublíženě. Poznala jsem, že ten ublížený výraz jen hraje, a tak jsem odpověděla:
"Ó promiň, já zapomněla, že egojističtí chytači rádi pomáhají holkám, jako jsem já."
S těmito slovy jsem popadla kufr a šla jsem si najít místo k sezení. Chvíli jsem hledala volné kupé. Když jsem ho konečně našla, seděla v něm má nejlepší kamarádka Luna. Celou cestu jsme si povídaly, proto jsme sebou obě zároveň trhly, když se vlakem rozeznělo:
"Vážení studenti, převlečte se prosím do hábitů, asi za půl hodiny budeme v Bradavicích."
Rychle jsme se převlékly do hábitu. Musely jsme si obléci nejteplejší plášť, co jsme měly, protože venku silně pršelo. Najednou k nám do kupé vtrhl Potter, který nás velmi hlasitě informoval o svém příchodu.:
"Evansová, letos se mnou musíš jít na to rande ke Třem košťatům."
Jeho teorie o tom, že ho miluju jsem se už od loňského roku naučila ignorovat, ale tohle už bylo moc.
"Pottere, dobře víš, že s tebou nikam nepůjdu. Řekla jsem ti to už nejméně tisíckrát."
Zařvala jsem na něj a dál jsem si povídala s Lunou. Když jsme vystoupili a došli ke kočárům, sedly jsme si do kočáru k nějakým druhačkám, aby si za námi nemohl přisednout Potter. Když jsme dorazili do školy, čekalo nás tradiční zařazování nových studentů.
Až po zařazování zazpíval moudrý klobouk svou píseň na letošní rok. Tentokrát byla o soudržnosti mezi kolejemi a o přátelství jako takovém. Nakonec nás moudrý klobouk varoval před tím, jehož jméno se neříká. Potom přišel na řadu Brumbálův proslov ohledně dodržování školního řádu.
Konečně se šlo jíst. Byla jsem z celého dne vyhladovělá, a tak jsem se s chutí pustila do pečených brambor s kuřecím masem a zeleninou.
Šla jsem spát hned, jakmile jsme byli propuštěni z velké síně.

Vítejte na konci první kapitoly mého nového příběhu. Moc se omlouvám za pravopisné chyby... Ještě bych vás chtěla upozornit, že když do tohoto příběhu vložím nějaké video, nevím, co v něm uvidíte. Vybírám podle sluchu... Vaše
VerkaStrbackova

Nejlepší rok v Bradavicích (nebude dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat