Uběhla už nějaká doba. Nic se od návštěvy Alice nezměnilo, ovšem dnešek ukázal, že se toho i za čtyřiadvacet hodin může změnit více než dost.
Jako každý den jsem si vsadil, ale tentokrát jsem vyhrál. Vyhrál jsem, Roxie! A to miliony... Okamžitě jsem zavolal šéfovi, že dávám výpověď. Až se to dozvíš, odejdeš z práce i ty.
Vzhledem k této události jsem domů došel v dost dobré náladě.
„Miláčku, jsou z nás milionáři," objal jsem tě a tys na mě zmateně pohlédla.
„Vyhrál jsem spoustu peněz. Můžeme oba dva seknout s prací! Tedy - já už s ní sekl a od tebe očekávám to samé."
Vypadala jsi, že chceš něco namítnout, ale nenechal jsem tě mluvit.
„Za dva dny si uděláme dovolenou. Odletíme do tepla a odpočineme si," pověděl jsem.
Zatvářila ses vylekaně. Došlo mi, že přemýšlíš o tom, jak dlouho tak budeme a zda to zvládneš bez kokainu.
„Neboj, něco seženeme i tam," uklidnil jsem tě.
A ty ses konečně zatvářila spokojeně.
ČTEŠ
Sbohem, Roxie ✓
Короткий рассказMiláčku, za všechno se ti omlouvám. Ale sama víš nejlíp, že já dovedu lásku vyjádřit jen fackou. • Doručení: „Zaujímavo napísaná citlivá téma, zaujímavé bolo, že to všetko bolo z pohľadu Roxinho milenca, ktorý akoby premietal všetko, čo Roxie kedy...
