Sbohem, Roxie ✓

2due2

Poslední kapkou pro tebe bylo, když jsi zjistila, že jsem spal s tvou sestrou.

„Ty vážně nejsi normální," zvolala jsi fascinovaně. Z tvého hlasu byla cítit nechápavost a znechucení.

„Roxie, no tak, snad nežárlíš. Vždyť víš, že já miluju jen tebe."

„A proč jsi tedy spal s mou sestrou?"

„Proč by," pokrčil jsem rameny. „Zrovna jsi tady nebyla a já chtěl sex. Jen jsem si plnil potřebu, není za tím nic víc. Nemiluju ji."

„Jsi jako zvíře."

„Bereš si to moc osobně," usmál jsem se pobaveně a chtěl tě políbit.

S odporem ses ode mě odtáhla.

A to jsem si vzal příliš osobně zase já.

„Co ti je?!" zamračil jsem se.

„Ty-ty to vážně nechápeš," zajíkala ses.

„Přesně," ušklíbl jsem se. „Nechápu tě, Roxie. Vím, že mě miluješ, tak co ti vadí?"

„Já - "

„Nebo mě snad nemiluješ?"

„To... ano, ale - "

„ - tak proč se kurva chováš, jako kdybych ti byl odpornej?"

„Promiň," špitla jsi jen.

Tehdy jsem ti odpustil... přestože jsem to byl já, kdo zahnul.