11undici11

1.9K 276 32
                                    

Vždy jsi milovala město, ve kterém jsme žili. Narodila ses tu, stejně jako tví předci. Nejspíš pro tebe znamenalo opravdu hodně.

Přesto jsi jednoho dne navštívila veškeré své přátele a rodinné příslušníky a s falešným úsměvem na tváří a hranou radostí jim pověděla, že tvůj přítel získal skvělou pracovní nabídku, a tak se stěhujete na druhou stranu státu.

Udělala jsi to sama, bez mého rozkazu. Byla jsi jako poslušná čubička, která mi nedala jedinou záminku, proč být naštvaný.

Myslela sis, že bude potom všechno lepší.

Škoda, že na mě tato psychologie nefungovala.

Miláčku, už dávno ti mohlo dojít, že já nejsem normální.

Sbohem, Roxie ✓ Kde žijí příběhy. Začni objevovat