Už když jsme se vraceli na pokoj, tušila jsi to. Tušila jsi, že tohle odneseš. Ty děvko.
Cesta výtahem se zdála být nekonečná. Ovšem pro každého z nás z opačného důvodu.
Zmlátil jsem tě do krve a bylo mi jedno, že budeš muset po zbytek dovolené chodit v triku s dlouhým rukávem a legínách.
Tentokrát žádné znaky lásky.
Vztek mi zatemnil mysl a nevnímal jsem nic jiného než tvou bolest.
Dělalo mi to dobře.
A to, že tobě ne, mi v tu chvíli bylo jedno.
Ostatně jako vždy.
A tak tragicky skončila naše dovolená.
Doma to pro tebe nebylo nejlepší.
Ale ne na dlouho.
Ani jeden z nás totiž netušil, že to může být ještě horší.
Kdo za to mohl?
Jistěže ty, miláčku.
Ostatně jako vždy.
ČTEŠ
Sbohem, Roxie ✓
Короткий рассказMiláčku, za všechno se ti omlouvám. Ale sama víš nejlíp, že já dovedu lásku vyjádřit jen fackou. • Doručení: „Zaujímavo napísaná citlivá téma, zaujímavé bolo, že to všetko bolo z pohľadu Roxinho milenca, ktorý akoby premietal všetko, čo Roxie kedy...
