My princess✔ (#1)

8

,,Crrrrrrrrrr" ozvala se hlasité cinkání po celém pokoji. Těžce rozlepím od sebe těžká víčka a rozhlédnu se mo mém neupraveném pokoji. Sednu si a protáhnu si všechny moje končetiny. Stáhnu ze sebe peřinu a pomalinku vstanu.

,,Studí" vyjeknu když se mé nohy dotknou podlahy. Rychle docupitám do šatny. Začnu hrabat v různých skříních a šuplíkách. Boužel už tu nemám nic moc na své úrovni. Proto jsem si musela vzít něco co obvykle nenosím, šaty.

Nasoukala jsem si je na sebe a ze země jsem si sebrala tašku s učením. Pootevřela jsem dveře a vykoukla jsem na chodbu. Nikde nikdo, rychle jsem utekla do koupelny a zakoukala jsem se do zrcadla. Zhrozila jsem se sama sebe. Oči jsem měla zarudlé, pod oči jsem měla nafialovélé kruhy a na tváři načervenalý obtisk ruky. Né že bych se to snažila nějak zamaskovat, proto aby věděl co to semnou dělá. Usmála jsem se a jako střela jsem se rozeběhla dolů. Dole bylo ticho jediné co to přerušívalo bylo tikání hodin. Došourala jsem se do kuchyně kde nikdo nebyl. Pro sebe jsem se usmála a z ledničky jsem si vytáhla tousta. Když jsem ho měla dojedený, tak jsem si vzala tažku a vydala se na chodbu.

,,Ehm ahoj" řekne tiše Dylen.

,,No nazdar" pronesu se a otočím se na něj s tou červenou tváří.

,,Promiň mi to, já nechtěl" vydechne.

,,Jo tak ty si nechtěl, hele nech mě žít aspoň teď, když už nic nemám" řeknu naštvaně a už chci odejít.

,,Máš mě" zamumlal.

,,Tak to je teda výhra" řeknu otráveně a zmizím za dveřmi.
,,Blbec jeden" zamručím. A navléknu si boty. Rozejdu se po chodníku co nejrychleji můžu.

,,Co jsem zas udělal špatně že seš nabroušená" vyběhl zamnou ven.

,,Ty se ptáš? Vždyť si mě uhodil" vyštěknu.

,,Ale asi milionkrát jsem se ti omluvil" vyjekne.

,,Myslíš že to stačí! Houby tohle nepomůže" vypláznu na něj jazyk a nastoupím do auta.

,,A co mám sakra ještě dělat?" vyjekne zamnou. Odjedu od domu a zamířím na hlavní silnici ke škole. Vystoupím a rovnou upaluju ke skřínce.

,,Ahoj Gemm" objeví se vedle mě Ashley.

,,Ahoj Ash" pousměju se.

,,Děje se něco?" její úsměv zmizel. Otočila jsem se na ní čelem. Její pohled mluvil za vše.

,,To je to tak strašný?" přejedu si rukou po obtisku.

,,Kdo? Jak? A proč?" vyjekne.

,,Dylen, rukou, páč jsem ho urazila" zazubila jsem se.

,,Chudáčku pojď" chytí mě okolo ramen a jdeme pomalu do třídy.
,,Víš že budeme navždy nejlepší kámošky viď i když už nejsi Coxová ale Hydová" zasmějeme se. ,,Ryan je blb že o tebe nebojoval víc" zrovna jsme prošli kolem Ryana a Christy.

,,Jo to máš pravdu" zasměju se. Došli jsme až do třídy a sedli jsme si do lavice.

,,Hej Gemmo" zavolal někdo zamnou, otočila jsem se.

,,Christy?" nechápavě nadzvednu obočí a líp se posadím na židli.

,,Gemmo potřebuju s tebou mluvit o Ryanovi, o samotě" vydechne Christy.

,,Ne řekni to před náma oběma" pronesu.

,,Nevadíti že jsem teď s Ryanem. Já ho milovala celou dobu ale když se sním byla ty tak jsem to vzdala. A teď mám konečně příležitost. Vadí?" mnula si ruce jak je měla spocené. V těle jsem právě odehrávala vnitřní souboj. Nadechla jsem se.

,,Ne nevadí mi to Christy jsme kamarádky už od malička a měla jsi mi to říct vyšla bych ti vstřít" usměju se. Ashley se na mě nechápavě podívá.

,,Díky Gemmíí" obejme mě.

,,Nemáš zač Christy" zaskuhrám. Christy s úsměvem na tváři se otočí a s vřelou náručí běží za Ryanem. Ryan se na podívá tím svým pohledem "Proč". Nechávě kouknu a on zas vypadá jako předtím.

,,Jak si to sakra udělala? Nebo Ryana snad ráda už nemáš?" vyjekne nachápavě Ashley.

,,Říká ti něco přetvářka" přitisknu víčka k sobě.

,,Neboj se ty to zvládneš. Nejsi na to sama" usměje se na mě Ashley.

,,Jo máš pravdu mám tebe" zasmějem se.

---------------

,,Ráda bych ti to u Dylena ukázala ale bojím se že by vyšiloval" pomalu zastavuju u jejího baráku.

,,Ty se tváříš tak s klidem, to já bych už vyšilovala a nehorázně brečela" vydechne Ashley.

,,Ashley já právě teď svádím vnitřní boj abych nepropukla v neutišující pláč" zasměju se.

,,Chapu tě a věř já s tím něco udělám, zbavím tě Dylana" vychrlila.

,,Co tím myslíš Ashley?" vyjeknu.

,,To teď neřeš a měj se" vyleze s auta.

,,Ahoj" ujedu z ulice a zamířím k příjezdové cestě k Dylenovi. Bylo už hodně pozdě, protože jsem byla s Ashley ještě v kavárně. Vylezla jsem vydala jsem se dovnitř. Sundala jsem si boty a zamířila jsem do kuchyně. Vstoupila jsem a pohltila mě vůně lahodného jídla.

,,Hmm co tu to tak voní" vstřebám vůni.

,,Jestli chceš ochutnal tak se otoč" zamumlal hlas zamnou. Otočila jsem se a viděla Dylana s velkou ruží v ruce. ,,To je pro tebe" podal mi kytici já zčervenala.

,,Děkuju" zamumlám. ,,J-já to jdu dát do vázy" zakoktám se.

,,Chceš to jídlo" zkousne si ret.

,,Jo jasně" zavede mě ke stolu. Odsune mi židli a já se posadím.

,,Vypadá to lahodně" oblíznu si ret.

,,Můžes si dát ale mám jednu podmínku, odpustíš mi" řekl na jeden nádech.

,,Takže mě vydíráš ale víš co odpustím ti ale ty jestli mě ještě jednou uhodíš budu ti vzdorovat to se neboj" řeknu naštvaně.

,,Beru" natáhne ke mě ruku a já jí stisknu. ,,Už se můžeš pustit do toho jídla" usměje se na mě.

,,Jasně" ochutnám kus masa. Ale stále jsem přemýšlela nad Ashleinýma slovama. " Chapu tě a věř já s tím něco udělám, zbavím tě Dylana"

Ahojky nový díl je na světě. Moc ráda bych byla kdyby jste se koukli na mou novou knížnu "Double Blood"-"Dvojí krev" je to ze světa Harryho Pottera. Budu jen ráda za přečtení a páčko.