Jak nám vždy říkal osud: ,,Láska je iluze, ale pokud si jí opravdu přejeme, vezme nás k sobě a už nás nikdy nechce opustit."
Byla jsem obyčejná dívka, když můj příběh začal. Vždy jsem doufala pouze v malou svatbu s člověkem, pro kterého bych byla v...
,,Dobré ráno" slyšela jsem chraplavý hlásek za mnou. Otočila jsem se za hláskem a uviděla Dyla s kruhy pod očima.
,,Dobré jak ses vyspal?" na tváři mi hrál úšklebek.
,,Neškleb se moc ti to nesluší" ignoroval mojí otázku a složil se na židli.
,,Tobě zas nesluší ty kruhy pod očima" obkreslila jsem si své oči a dál pokračovala ve snídani.
,,Jenže mně je to jedno" mámvl nad tím jednoduše rukou.
,,Nemáš náhodou dneska práci" před něj postavím porci vajíček.
,,Nějak jsem přemýšlel že s mafianskou prací seknu, protože už mám pro co žít" dech se mi zatajil ale naštěstí jsem udržela talíř s vajíčky pro mě.
,,C-c-co tak najednou?" vykoktám ze sebe. Jeho kroky nebyli slyšet ale jeho dech na mých vlasech mluvil za vše.
,,Ty si ten důvod, najednou se mi chce prostě žít. Nechci aby ti někdo z nich ublížil, to už bych po druhé nezvládl" jeho rty se těsně dotýkaly mého ucha, ruce měl úmístěny na mých bokách a pomalu je posunoval nahoru a dolů. Na sucho jsem polkla a radši jsem se z toho sevření vykroutila, ale neříkám že se mi to nelíbilo.
,,Já už půjdu nahoru ano, tak se zatím najez" otočila jsem se na něj čelem a pozadu jsem šla nahoru, byla jsem zaskočená sama sebou. Vletěla jsem do svého pokoje a flustrovaně jsem si prohrábla vlasy. V tu chvíli co jsem si sedla na postel, se ozval cinkot mého mobilu. Natáhla jsem se přes celou postel a koukla se na Mess. Zpráva byla od Ryana, mé oči se vykulily ale stejně jsem to otevřela.
Ryan Nelson😁
Ryan: Ahoj vím že to zní trochu blbě, ale právě (jak asi víš) jsem se rozešel s Christy a tak se tě ptám nešla by si semnou na ten Silvestrovský ples. Opravdu prosím!
Gemm: Promiň Ryane ale já už doprovod mám a to je Dyl. Nehodlám to měnit je to můj manžel, takže promiň. Běž třeba s Tý ta bude nadšená😁
Ryan: Sorry že jsem tě otravoval.:-(
Vypla jsem mobil a plácla jsem sebou na postel. Teď by bylo asi dobrý se zeptat Dyla, ale moc se mi dolů nechtělo. Stisknu víčka k sobě a pomalu se zvednu a otevřu dveře. Možná se to nezdálo ale v pokoji jsem byla asi hodinu. Docupitala jsem pomalu do obýváku a vlezla dovnitř. Dyl seděl u televize a koukal na různé fotky. Jedna z nich mi byla povědomá, byl to Silvestrovský ples akorád už před lety. Vlevo stál Dyl a u pasu měl drobnou dívku, Kate. Dál od nich stál skoro stejný kluk jako Dyl takže to byl Max a u něj byla zrzka.
,,Vlasně na něco podobného jsem se tě chtěla zeptat" ukážu na fotku a Dyl se na mě podíval těma jeho očima.
,,Jako jestli jsem tam byl? Tak tady máš důkaz" ukáže na fotku kde se všichni tlemí.
,,Na tohle přesně ne" zachichotám se. ,,Víš ono za pár dní je právě tenhle ples a mě napadlo jestli by jsi tam nešel semnou?" zkousnu si nervózně ret.
,,Hele víš a půjdu rád aspoň si osvěžím vzpomínky" zasmál se na mě. Chytnu ho za ruku a líbnu ho na tvář.
---------- o 3 dny později -----------
,,Ne a ne a ne" vyjeknu a hodím placák na postel. Nemohla jsem si vybrat dokonalý šaty a ty dnes potřebuju. Po plese chystám pro Dyla překvápko, teda už je nachystaný a moc se těším na jeho obličej. Vstanu a pomalu se došourám k Dylenovi do ložnice abych věděla jak pokročil on. Dyl tam stál a držel dvoje holčičí šaty. ,,Dobře ale mohl si mi říct, že si bereš šatičky" zkousnu si spodní ret.
,,Ty nejsou moje ikdyž mně by slušely" šaty si dal před seba a začal se točit.
,,Jsi blbec" zasmála jsem se. ,,A čí vlasně jsou?" přejedu přes jemnou látku.
,,Bývaly Katie ale jestli se ti nějaké líbí ber dokuď můžeš" začala jsem se přehrabovat v kupičce šatů. Najednou Dylen vytáhl se svého šatníku ty nejhezčí šaty, co jsem kdy viděla. ,,Tyhle mám nejraději, měla je na našem prvním rande" na tváři mu hrál úsměv.
,,Jsou nádherný a můžu si je vzít" vydechnu. On se jen přihloupě usmál a podal mi je.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dala jsem mu pusu na tvář a asi s třemi šatmi jsem došla do pokoje. Právě teď jsem si rozmyslela co si vezmu na sebe aby tento večer byl výjmečný.
----------------
,,Poslední úpravy a vše je hotovo" usmála jsem se do zrcadla a nemohla se nabažit skvělého účesu co jsem právě dokázala.
,,Gemm už jdeš nebo se tam budeš líčit další hodinu?" uslyšela jsem Dylův hlas ze zdola.
,,Už půjdu" naposledy jsem se prohlídla v zrcadle a pomalu se vydala dolů po schodech. Pod dlouhými schody stál Dyl a fascinovaně se koukal na své boty. ,,Teď si myslím že i ty boty jsou hezčí než já" zachichotám se a tak upoutám Dylovu pozornost.
,,Ó můj bože si tak nádherná, že se tu cítím jako hastroš" snažil se trochu upravit. ,,Tak trochu jsem doufal že si vezmeš zrovna tyhle šaty" usmál se na mě.
,,Takže líbí?" otočím se do kolečka aby mě viděl i ze zádu.
,,Jsi opravdu dokonalá" zkousl si ret.
,,Dyle víš že tenhle večer je pro nás oba hodně výjmečný" pohladila jsem ho po tváři. ,,Na konci večera mám pro tebe velké překvapení" usměju se a dojdu ke dveřím. ,,Jdeš? Nebo tam budeš stát jako tvrdé Y?" zasmála jsem se.
,,Jo jo už letim" chytl klíčky od auta a rozešel se zamnou. Vlezli jsme do auta a pomalu se rozjeli.
,,Jak se vůbec těšíš?" nadhodím otázku.
,,Jo docela se těším aspoň se znova podívám do tělocvičny školy" zasmáli jsme se a to už jsme pomalu dojížděli ke škole. Dyl vystoupil jako první a podržel mi dveře. Chytli jsme se za ruku a spolu jsme šli ke dveřím. Spolu jsme vstoupili dovnitř a Dyl se usmál od ucha k uchu.
,,Vypadá to tu pořád stejně teda až na můj doprovod. Je jiný ale stejně krásný" zkousl si ret a políbil mě na čelo.
Ahoj po asi týdnu tady máte kapču. Konečně se blížíme k plesu kde bude pohled Dyla-Dylena. Snad se líbí A páčko
