:CHLAPEČEK:

619 53 10
                                    

O 9 LET POZDĚJI 

"Megan? Miláčku?" probudil mě otravný hlas. "Au! Doprdele" prudce jsem vzala a bouchla se o poličku nademnou. "Ty si spala? Za chvíli jdeme na oběd s tvými rodiči" ve dveřích stál můj manžel s hozenou kravatu kolem ramene. "Nespala. Já vím, že jdeme" zazubila jsem se a rychle vstala z postele. Byla jsem jen v jeho černé hedvábné košili, takže mě nepřestával pozorovat. "A ty po mě chceš?" přišla jsem k němu a přitáhla si ho za límec. "Tak tady je moje oblíbená košile?" zvedl jedno obočí a začal rozepínat knoflíčky u košile, dokud ji ze mě nesundal a neodhodil na druhou stranu naší ložnice. "Ups" ironicky se uchechtl a začal mě vášnivě líbat. 

"Bože, zlato. Musíme jet" odtáhla jsem po několika horkých minutách, při letmém pohledu na hodiny. "Bože, už mě to začíná srát" procedil mezi zuby, když jsem vyskočil z postele. "Co? Naše dcera?" otočila jsem se něj a ušklíbla se. "Vtipná jako vždy" plesknul mě po zadku a já jen neviditelně protočila oči. "Co kdybyste mi místo protáčení očí pomohla zavázat kravatu paní Wolfhardová?" stoupl si před zrcadlo a čekal. Přišla jsem k němu a kravatu jsem mu přivázala a hodně stáhla u krku. "Není zač" zazubila jsem se na po dechu lapajícího Finna. 

.  .  .

Sedíme v autě a čekáme před Vancouverskou městskou školkou. "Takže Finne.." odepnula jsem si pás a on se na mě divně koukl. "Zapomeň na cigarety a opovažte se s Jackem zase nalívat naší dceři pivo.." zamračila jsem se a výhružně vztyčila ukazováček."Pivo je zdravý, miláčku" pohladil mě po holém stehně a zazubil se. "Nic co děláš není zdravý" protočila jsem oči a dala jeho ruku pryč. "Ty ale něco zdravýho děláš, téměř každé ráno" usmál se na mě a já ho hned na to s úsměvem bouchla do hrudi. 

"Mami, tati!" naše pětiletá dcera se přivalila do auta jako velká voda. "Ahoj andílku" naklonila jsem se k ní a snažila se zapnout pásy její autosedačky. Finn se mezitím rozjel a upalovali jsme k mým rodičům. 

Až se mi to podařilo otočila jsem zpět a sama se zapásala. Finn si semnou propletl prsty a já se na něj usmála. "Takhle mě dneska držel jeden chlapeček ze školky mami" vypískla Betty. "A taky mi dal pusu" zachichotala se a já se na ní bleskurychle otočila. "Jaký chlapeček Betty?" 

"No, ten co byl na mě dřív zlý a nadával mi..." řekla posmutněle a já si s Finnem vyměnila zvláštní, minulostí očarovaný pohled. 

the end <3 Nakonec ho vydávám už teď. Je přece jenom o hodně kratší než normální kapitola, no. :D :D 

Všem moc děkuji za votes a krásné komentáře ke knížce<3 Jste top! 

Všem moc děkuji za votes a krásné komentáře ke knížce<3 Jste top! 

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jan 28, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Smells like a teen spiritKde žijí příběhy. Začni objevovat