Taky dokážu milovat. (Snamione)

⇨Část druhá⇦

Vešel jsem do velké síně jako poslední. Užíval jsem si ty pohledy všech vrhajících se na mě. Usedl jsem na svou židli v čele velké síně. Pomalu jsem si srtkal do úst sousto po soustu a očima s neutrálním výrazem ve tváři projížděl velkou síň skoro jako dravec hledající svou kořist. Můj pohled se zastavil u Nebelvílrského stolu u celkem hlasitého,ale krátkého výstupu slečny Grangerové. V duchu jsem se tomu zasmál, nebylo to poprvé co jsem si všimnul, že na toho otravného zrzka zvyšuje hlas. 30ti sekundový výstup skončil a já se zase věnoval svému jídlu. Netrávím v síni moc času a málokdy se sem dojdu najíst.Takže jsem do úst strčil poslední sousto a vydal se zpět do sklepení. Ještě před odchodem ze síně jsem si pohledem změřil tu trojici sedící u Nebelvírského stolu. Potter, Weasley a Grangerová...malá, drzá, šprtka.

Pravda byla taková, že Hermiona už nebyla ta malá holka jako před lety. Byla z ní docela atraktivní žena.

Hermiona si Snapea všimla když kolem nich prošel a že na ní civí. Ale neřešila to.

Nevíš proč sem Snape zíral když procházel kolem Hermiono? " zeptal se Harry.

"Zřejmě si všimnul jaké je Ron prase" zasmala se polohlasně

Severus to ještě u dveří zaslechl a musel se nad tím usmát. Malá drzá holka.. Říkal jsem to..  Ale tentokrát už to v jeho hlavě neznělo tak kousavě a sarkasticky. Znělo to jinak. Zatřásl hlavou jako kdyby tuhle myšlenku chtěl vyklepat z hlavy, ale přemýšlel nad tim stejně. Proč to znělo tak jinak?

Zamířil chodbou do svých komnat. První na co se těšil byla rozečtená kniha,ale vzpoměl si, že ma přijít Malfoy. Měl ještě 5 minut do jeho příchodu. Našel nějakou starou knihu z které ho nechá přepisovat stránky jako trest za ty jeho pitomé poznámky a obličeje. Sice..je to Zmijozel,ale autoritu si musí držet. Za chvíli uslyšel zaklepání. Kouknul na hodiny, 2 minuty zpoždění. Dnes nemá náladu se rozčilovat.

"Vstupte"

Dveře se otevřeli a Malfoy vstoupil.

"Jsem tu Pane profesore"

"No to vidím, tamhle si sedněte na židli,chopte se pera a začnete opisovat. A hlavně u toho mlčte, ty vaše poznámky mi už začínají lézt krkem"

Malfoy nic neříkal, sedl si na židli a začal opisovat. V duchu si trochu i zanadával.

Severus, se začal přehrabovat v nějakých starých pergamenech a ukládal je tak, aby se v nich později vyznal a nemusel pak něco zbytečně na rychlo hledat. Chvilkama se podíval na Malfoye, protože už tu seděl nejmíň hodinu a půl a pořád neměl přepsáno.

"Pane Malfoyi, tak už jste to ráčil dokončit?  A nebo tu spolu budeme randit až do rána?" Ironie a sarkasmus nesměla chybět.

"Omlouvám se pane, chybí mi ještě tři strany."

"A co jste dělal celou tu dobu? Sbalte si věci a zmizte."

"Díky pane profesore, naschledanou."

Severus jen zavrčel a pozoroval Draca jak za sebou zavírá dveře. V hlavě se mu mihla myšlenka, že by tu radši měl na po školu tu malou šprtku Grangerovou, protože ta by to aspoň měla do půl hodiny a zmizela by dřív, než bys řekl švec. V hlavě měl pořád takový divný pocit a nechápal proč vlastně přemýšlel nad tím, proč by radši na po škole měl Grangerovou. Protože je chytrá narozdíl od Malfoye? Nebo protože je prostě jiná? Sice je to malá, otravná šprtka, ale je vážně chytrá, lektvary má na jedničku narozdíl od pana Pottera a toho zrzka a jejich ostatních méně inteligentních vrstevníků. Ale pořád nechápal proč nad ní vůbec přemýšlel. Neměl ji rád, už jenom kvůli té její povaze, přehnané sebedůvěře a vlezlé chytrosti. Ale normálně mu chytrost nevadila, byl rád v přitomnosti inteligentních lidí a rád si s nimi povídal i když na to nevypadal. Ale teď pořád neměl tušení, proč nad ní už nejmíň deset minut přemýšlí.

Že by.....  Ne to je blbost...jsem jen unavený a vytočil mě ten Malfoy. Všechno mu trvá, divím se stíhá vůbec včas chodit do hodin.

Ale někde ve skrytu duše ho to hlodalo. Nevěděl co se děje, ale nechal to být, šel udělat rutinní hygienu a uložil se do svých věčných nočních můr.