[Dramione] Klidně i na konec světa

6.kapitola

Probudil jsem se a z čela mi stékal pot. Neodvážil jsem se otevřít oči.
Začal jsem se propadat,jako bych se ponořil do myslánky.
Stojím zády opřený o menhir a přiletí mi rána na obličej, najednou sedím před celou velkou síní a vedle mne stojí profesorka.Moudrý klobouk mne posílá do Zmijozelu, zaraduji se, potěší to otce, po cestě k novým spolužákům zahlédnu ji, teď stojím na školních pozemcích a sleduji, jak uraženě brání svou kolej, chce se mi jí povědět, co k ní cítím, ale místo toho si k ní uzavřu cestu: "Mudlovská šmejdko!"
V tom se zjevím na nádvoří, slyším otce, volá mne k sobě, chce abych se k nim přidal. Nechci, chci bojovat za dobro, za školu, za Hermionu. V hlavě mi zazní to, že všechny zabije.Chce se mi jí popadnout za ruku a přemístit se, vím, že by nás Voldemort oba zabil, jako největší slaboch se vydám mezi smrtijedy.Propadám se do temnoty a rve mi to srdce, zachoval jsem se strašně, ne jen tady, ale vždycky.

Opět jsem se probral, zrychlený dech a tlukot srdce, jako kdyby každou vteřinou chtělo vyskočit z mé hrudi a vydat se do Londýna, jsem otevřel oči. Ležím na zemi. Opřený o opěradlo křeslo. 'Hermiona.' Bleskem mi hlavou. Nekonečnost by nebyla dost dlouhá na to abych mohl vyjádřit radost, kterou jsem pociťoval v moment kdy jsem na posteli uviděl klidně spící Hermionu. Naštěstí byl příchod Wesleyho pouhý sen.Obejmul jsem ji a nechtěl jsem ji pustit.Běhalo mi v hlavě tisíc otázek, jedna ovšem byla z těch nejhorších.Věděl jsem, že mne možná odmítne, ale když bude šťastná ona, tak budu i já.
Starost mi teď dělal otec.V pátém ročníku, jsem se se svými city svěřil matce.Měla radost, že jsem si vybral hodnou dívku.Náš rozhovor bohužel zaslechl otec. Hermionu neměl rád, jeho odpor k ní by se dal popsat i hůře, bohužel.Byl jsem jím od dětství vychovávaný k tomu, že děti mudlů, jsou odpad kouzelnické společnosti.Netušil jsem, jak moc právě těmto lidem tyto věci ubližují.Neuvědomoval jsem si to, tedy než jsem potkal Hermionu. Poté co nás otec zaslechl, rozčílil se a po hádce, která se rozléhala po celé Malfoy Major, vytáhl ze sklepa láhev ohnivé whisky a odešel.Vrátil se pozdě večer a hned dole v sále rozbil několik soch. Poté vtrhl do mého pokoje a opilým hlasem pronesl : " Jestli se jí někdy jen jednou dotkneš, tak nemám syna!"
Chtěl jsem být s Herm, ale věděl jsem, že pokud bych s ní byl, Voldemort mne zabije a Hermionu se mnou a pokud ne on, co si budeme nalhávat smrtijedů je plno. Snažil jsem se, vážně jsem se snažil zapomenout, ale nešlo to.