[Dramione] Klidně i na konec světa

10.kapitola- nepočítaně

Draco
______________________________________________
'Ona...ona mě objala? Co se to sakra stalo?
Hermiona, ta o které jsem myslel, že by se mně dobrovolně ani nedotkla, mě objala!'
"Děkuju ti." zašeptala do mého hrudníku, s hlavou natisklou na mém rameni. Najednou se prudce odtrhla a začervenaly se jí tváře. Očima zkoumala svá kolena, která jí přišla velmi zajímavá. Prsty jsem jí za bradu nasměroval její tvář jen kousek od té mé. Zadívala se mi do očí. Pohled jsem jí opětoval a utápěl se v nich.
"Tak dlouho jsem čekal na tuhle chvíli...
...a teď mám pocit, že to není správné. Al..."
nedokončil jsem větu a ona mě políbila. Mě Draca Malfoye, políbila Hermiona.

Za neskutečně dlouhou dobu jsem se oddálil, ač jsem nechtěl, moje plíce si žádal, vzduch. Podíval jsem se na ni a ona se usmívala.
"Ehm, no, víš, já tu mám jen tuhle postel."

"Velká je dost." zadržovala Hermiona smích.

"Dobře, a můžu, můžu se na něco zeptat?"

"Jistě, že můžeš!"

"Hermiono, ty se nezlobíš?"

" Vypadá to, že ne, nějak jsem si řekla, že co se stalo ve škole, zůstane tam, ale nepodařilo se. Srdci neporučíš, jak se říká."

"Herm, ty, ty cítíš.."

"Ano Draco, nechtěla jsem to, ale ano, miluju tě!"

"Nepočítaně, ale skutečně nevím kolikrát jsem si přál to slyšet!"

Hermiona se na mě s úsměvem podívala a rozesmála se: "Chápeš to? My dva, spolu?"

"Je to zvláštní, to je pravda, ale nic to nemění na tom, že tě miluju!" vysoukal ze sebe Draco a vzápětí pokračoval:

"Já..já tomu nemůžu uvěřit, ale jsem tak rád. Jestli je něco, cokoliv co pro tebe můžu udělat, udělám to!"

"No, něco by tu bylo.."pronesla se smíchem. "Mohla bych tě poprosit, aby jsi mi udělal chodící berle?"

"Jistě, pro tebe cokoliv!" vyskočil jsem na nohy a natáhl ruku směrem k Hermioně.
Ta ji ochotně přijala a směřovala pohledem ke dveřím, o nichž si myslela, že vedou do koupelny.
______________________________________________
Pohled třetí osoby
______________________________________________
Když už se ale chtěla s Dracovou podporou vydat k nim, zastavil ji. Vzal ji do náruče a pokračoval přes místnost do koupelny. Hermiona si zavrtala hlavu do Dracova trička a nasála jeho vůni. Zdálo se jí stále neskutečné, že člověk, kterého nenáviděla, dá-li se to tak říci, je jí milován.
Myšlenky ji odnášeli daleko a probral ji Dracův hlas: "Tak jsme tady! Co dalšího si slečna přeje?" pronesl, zadržujíc smích.
_______________Později večer
Draco nemohl usnout. To, že leží ve své posteli a vedle něj, leží Hermiona, která již dávno spí, pro něj byla stále neuvěřitelná. Tížila ho spousta věcí z jeho minulosti. Každý někdy něco pokazil a učinil chybné rozhodnutí, ale Dracova skříň je kostlivců z minulosti plná tak, že ji nemůže ani otevřít.

Mnohokrát se již ohlížel za školními léty, kdy ubližoval všem okolo, ale hlavně Hermioně. Momenty, kdy se mu vybavovaly tyto skutečnosti neměl rád a vždy ho přivedly ke špatné a nostalgické náladě. Vzpomněl si na jednu z nich:

Flashback

Sedíc v polstrovaném křesle tiskne mladý muž víčka k sobě pevně,jak to jen jde a zatíná ruce v pěsti.Nesnáší svého otce a tetu, dá-li se té stvúře tak říkat, za to, že ho nutí zde sedět a poslouchat ten křik. Pronikavé výkřiky se linou celým sídlem a na zemi leží mladá čarodějka. Žena s kudrnatými vlasy, černými jako havran, se sklání nad její paží a vypaluje jí nápis do ruky. Draco se neudrží a prudce vyletí do stoje. Pohled směřuje k jeho šílené příbuzné a hodlá ji zastavit, když v tom ho za rameno zachytí kostnatá paže, zdobená znamením zla, stejným jako má on.

End Flashback

Draco se v posteli prudce posadil a otočil se na v klidu oddychující Hermionu.
Položil jí ruku na záda a do ticha zašeptal: " Herm, spíš?"
Odpovědí mu bylo nesouhlasné zamručení a následné otočení Hermiina těla.
"Nespím." ozvalo se najednou.
"Co se děje?" dodala rozespale.
"No.. já....víš, chtěl jsem se omluvit...za všechno co jsem ti kdy udělal."vysoukal ze sebe Draco.

"Och, aha."vydechla Hermiona s neskrývaným překvapením.

"Já asi děkuju.." pokračovala.

"Slyšela jsem hodně o tvé rodině a o vaší minulosti, znám tě dost dlouho na to abych věděla, že jsi takový byl, ale nechtěl jsi být...alespoň občas." dokončila Herm svou odpověď.

"Děkuju." vydechl Draco.

"Nemusíš a teď už spi..." pronesla Hermiona a políbila Draca.

Draco Malfoy a Hermiona Grangerová spí, vedle sebe, zvlášťní...

__________

Tak to byla další kapitola.Doufám, že se vám příběh líbí. Napište mi prosím váš názor do komentářů a určitě zůstaňte s naší novou dvojicí i nadále.

Flou💛