13.kapitola- růže

175 6 2
                                    

Hermiona
------------------------------------------------------------
Seděla jsem na kraji postele, jako smyslů zbavená. Očima jsem zkoumala Dracovi platinové vlasy a můj nepřítomný pohled prozrazoval,že jsem se ponořila hluboko do svých myšlenek. Znala jsem Dracovu minulost, ale ve školních letech jsem si myslela, že Draco je přesně takový, jaký být chce a nikdy se nezmění, ale spletla jsem se.
Zmatené city jsem si začala urovnávat.
Cítím se s ním v bezpečí, mám o něj starost a nechci ho ztratit. 'Jop Hermiono, jsi zabouchnutá' ozval se vnitřní hlas.

Draco
--------------------------------------
Otevřel jsem vchodové dveře bytu, protože někdo zazvonil, poté co jsem se vyklonil na chodbu a podíval se doleva a doprava, nikdo zde nebyl, a tak jsem se vydal dolů před dům. Tři patra a byl jsem dole. Tam na mne čekalo překvapení.

"Dobré ráno!" zahalekala pisklavým hlasem prodavačka z květinářství a usmívala se, div jí pusa nepraskla ve švech.

"D..do..dobré, co potřebujete, jdete si pro ty peníze, že?"

"Né, peníze nechci, ale chci vás, dnes večer v restauraci na rohu vedlejší ulice."zadívala se na mne, jako bych byl jídlo.

"Slečno, ale to v žádném případě nepůjde. Já jsem zadaný!" udiveně jsem odpověděl bez přemýšlení.

"Právě proto, že jste zadaný, by jste měl jít. Jinak by jste nemusel jíž dlouho být ..." pronesla tajemně a přiblížila se.

"V sedm. A buď tam včas." a odcupitala pryč.

Stál jsem tam jako zkamenělý a nevěřícně koukal jejím směrem.
Ona mi vyhrožovala? Herm se o tom nesmí dozvědět, mohlo by ji to ohrozit.

Později téhož dne
-------------------------------------
"Zlato, musím odejít na pár hodin na... ehm pracovní večeři." pronesl jsem Hermioně a zavazoval jsem si kravatu. Netuším co ta žena chce, ale nezdá se mi to.
" A s kým?" zeptala se udiveně Hermiona, zrovna když jsem si zapnul poslední knoflík u košile.
"Root z ministerstva potřebuje prodiskutovat obranu proti mudlům vstupu do budovy.  Zrovna včera totiž jeden mudla chtěl telefonovat z našeho "budkovýtahu" či jak se to jmenuje." dokončil jsem svou výmluvu a sám jsem se podivil, jak rychle jsem vymyslel přijatelnou lež.
"No, tak si to užij a přijď včas." odpověděla Hermiona se znatelným sklamáním v hlase.

"Vrátím se do jedenácti, zlato!" volám z chodby a najednou si vzpomenu a rozeběhnu se do ložnice, kde sedí Hermiona a čte si. "Málem bych zapomněl." usmál jsem se a políbil ji.

V restauraci
---------------------

Když jsem vešel honosnými dveřmi, zahlédl jsem u jednoho stolu tu ženu. Jen to, jak tam seděla, mě děsilo.
Posadil jsem se k našemu stolu a pozdravil ji. "Dobrý večer." zahlaholil jsem jejím směrem. "Dobrý, protože jste zde vy, pane Malfoyi!"
zadívala se na mě se zájmem a jiskrou v očích. Čím dál víc se mi to nezdálo.

"Dobrý večer, co si dáte?" zeptal se s úsměvem číšník.

"Já si dám sklenku bílého vína." poprosil jsem ho a zadíval se na jídelní lístek.

"Ano, já také, děkujeme." ozval se hlas té podivné ženy.

Jakmile číšník odcupital k jinému stolu, nečekal jsem a ujal se slova: "Mám dvě otázky slečno. Jak se jmenujete, a proč tu jsme? "

"Ale pane Malfoyi, proč jste tak napjatý.
Mé jméno je Sisi Moorow. Pěkné, že?
Jaká zvláštní náhoda, že naše příjmení začínají obě na M. No alespoň to v iniciálech bude působit, že jsme svoji a mám vaše jméno." zasmála se a zadíval se mi do očí.

"P.. prosím?"

"Copak pane Malfoyi, čeho jste se zalekl?"

Celá tahle situace je víc než podivná. Co to sakra je za šílenou ženskou a co sakra chce.

"Stále jste mi neodpověděla!" připomněl jsem jí.

"Ale to je přeci zřejmé." pronesla záhadně a já ucítil její ruku na svém koleni.

Nenene, tohle by nešlo.

" Okamžitě toho nechte." zahalekal jsem a rychle se zvedl ze židle. V tom zrovna číšník donesl naše víno, a tak jsem mu do ruky vrazil peníze a odešel.
Pár metrů od restaurace mě však dostihla ona. " Dobře, dobře, když ne, tak ne, ale pamatuj si, budeš toho litovat." pronesla se rty u mého ucha a odešla ulicí, která již byla zahalena do tmy.

----------------------------------------------

Tak a máme tu další kapitolu. Doufám, že se vám líbila. Do komentářů mi můžete napsat, jak si myslíte, že děj bude pokračovat , a jak se vám líbí.

Flou💛

[Dramione] Klidně i na konec světaKde žijí příběhy. Začni objevovat