His Little Dirty Secret [FF]

1. Kapitola

Ležela jsem na pláži a užívala si slunce, které mi svítilo na nahou kůži. Sice to byla celkem nuda, když jsem tady ležela sama, ale aspoň něco. Rodiče si vyjeli na nějakou túru a to fakt nebylo nic pro mě. No a já bych se vám asi měla představit, co?
Jmenuji se Renesmee Cullen a nedávno jsem oslavila sedmnácté narozeniny. Úplně obyčejná a ničím nezajímavá holka. Nemám žádné přátele, protože jsem nikdy nechodila do školy. Učila jsem se doma. A mám příšerně starostlivé rodiče. Divila jsem se, že mě vůbec na tu pláž samotnou pustili.
Ucítila jsem ledový dotek na svých zádech a vyjekla, protože mě to nejdřív dost vyděsilo. V mžiku jsem se posadila, abych se podívala, kdo mi tohle způsobil. Setkala jsem se pohledem tří kluků o něco starších, než jsem já sama. Ale mě spíš zaujal kluk, no spíš muž, který určitě patřil k nim, ale neměl na tváři ten pobavený úsměv a škleb jako oni. Pozoroval je spíš otráveně. Stejně jako já.
A proč mě teda zaujal? Mno, řekněme ... Která holka by si nevšímala takových pěkných kluků. I přes horko, které dnes rozhodně bylo měl na sobě černé džíny a vytahané šedé tričko. V obličeji měl tvrdý výraz a jeho modré oči byly ledové. A černé vlasy mu padaly do očí.
,,Nedáš si kolu?" zeptal se mě jeden z těch kluků a já konečně obrátila svou pozornost jinam. Ta ledová věc na mých zádech před chvíli byla kola.
,,Ne!" odsekla jsem, protože jsem pořád byla dost naštvaná. Kluk jen pokrčil rameny. A pak promluvil on.
,,Fajn, už jste se pobavili. Můžeme jít? Práce máme víc než dost," pronesl hlasem stejně ledovým jako jeho oči. Vlastně z něj šel i docela strach. Jen jsem přesně nedokázala pochopit, proč.
,,Jasný, šéfe," ušklíbl se ten kluk, co na mě před chvíli mluvil. Ostatní jen mlčky přikývli.
,,Tak se měj," zamávali na mě ještě a už se vydali za ním.
Tohle jsem vážně nepochopila. Copak on je nějaký jejich šéf? Vždyť vypadal tak na nějakých šestadvacet let nejvíc. A už vedoucí? Beztak to je jen nějaká blbost a já to zase řeším. Kašlu na to.
***
Po večeři v hotelové kantýně s mými rodiči jsem se vydala na svůj pokoj. Zapla jsem si televizi a rozvalila se na posteli. Moc jsem nevnímala, protože jsem byla po celodenním vylehávání na slunci dost unavená.
,,Dnes těsně po poledni došlo k vraždě v severní části Itálie. Na místě se našlo spoustu krve a údajně i tvrdých drog, ale střelba je bez důkazů. Že by po sobě snad mafie tentokrát nestihla uklidit všechny těla?" Cože? Zvedla jsem hlavu a zadívala se na zprávy, které teď běžely v televizi. My jsme právě teď byli na severu Itálie. A mafie? To snad nechají mafiány jen tak zabíjet, pokud po sobě nezanechají žádné důkazy?! Co to sakra má znamenat ... Proč s tím jako něco neudělají? O italské mafii už jsem toho slyšela sice hodně, ale nevěděla jsem co z toho je pravda a co lež.
Vypla jsem televizi, protože jsem tohle fakt nechtěla poslouchat. Zabalila jsem se do peřin, ale nemohla jsem usnout. Vždyť to je taková nespravedlnost.
***
Ahoj.
Takže máme tady první kapitolku, která je zároveň spíš takový úvod.
Renesmee je poprvé viděla, měla o nich první nejasnosti, naštvala ji mafie ... Prostě tak. A kousky skládačky nám do sebe začnou zapadat už v příští kapitole.
A teď vás tady trochu seznámím s postavami:))

Damon Salvatore- syn nejmocnějšího mafiána v Itálii
- často mývá zničehonic záchvaty vzteku a skoro bezdůvodně
- oblibu má hlavně v alkoholu a zabíjení
- děvkař
- jeho nejlepší přítel a zároveň věrný kumpán v mafii je Alarick