His Little Dirty Secret [FF]

25. Kapitola

,,Paní, vím že jste říkala, že vás nemá nikdo obtěžovat, ale je tady pan Alex a prý je to důležité," přijde za mnou do pokoje Mark. Zděšeně se na něho zadívám. Když je to důležité ... tak to určitě ví. A kdo jiný by mu to řekl, než Damon. Já se zabiju a bude!
,,Není to důležité, ať vypadne," řeknu podrážděně a znovu si lehnu. To sotva. Nebo zabiju ho a bude. To je představa.
,,Můžu s tebou mluvit?" ozve se ode dveří a já zvednu hlavu. Alex stojí mezi dveřma. Vypadá jakoby před chvíli vstával.
,,Ani chvilku klidu člověku nedáte," odfrknu si. Alex vejde dovnitř a zavře dveře. Posadí se na kraj postele a mlčky sleduje špičky svých bot. Nechtěl se mnou náhodou mluvit?!
,,Co chceš?" zeptám se s povzdychem. Alex si prohrábne vlasy.
,,No, je to pravda?" vyleze z něj.
,,Záleží co," pokrčím rameny. Ať se nestará. Stejně je to všechno jeho vina.
,,No že jsi těhotná,"zadívá se na mě. Ty jooo, ten je chytrý.
,,No, tak asi jo," zavrčím podrážděně.
,,A co budeme dělat?" Tak teď si ze mě dělá prdel, ne?!
,,Takže já teď nebudu dělat nic a ty se teď zvedneš a vypadneš. A necháš mě na pokoji. Úžasný plán, nemyslíš?" ušklíbnu se ironicky a na jeho tváři se objeví náznak podivení.
,,Myslel jsem, že když je to moje, budeš chtít nějak pomoct nebo tak," vykoktá.
,,Vždyť jo. Když se mi nebudeš plést do života, pomůžeš mi víc než dost," odseknu mu. Přikývne. Zvedne se, ale já si ještě na něco vzpomenu. ,,Počkej, ty si mluvil s Damonem?" zavolám ještě za ním. Otočí se.
,,No jak se to vezme. Mluvil on se mnou, ale jo," odpoví mi. Eh ..
,,A co ti říkal?" povzdechla jsem si.
,,Tak různě. Nejdřív, že mě zabije a pak, že mám problém. No od všeho něco a pak že mám jít za tebou, a když jsem se zeptal proč, řekl mi to," přiznal a já si povzdechla. Samozřejmě, že teď bude naštvaný. Ačkoliv .. to není moje vina. Tak úplně. Přece když má člověk v sobě drogy většinou neví, co dělá. Já to věděla, no .. ale i tak. 
,,Hm, tak díky. Ahoj," znovu jsem si lehla do peřin a doufala, že odejde. Odešel.
***
Damon přijel asi po týdnu, ale já ani nevěděla, že se má vůbec vrátit, protože mi nezavolal. Ani jednou. A že by napsal aspoň zprávu o tom se mi může nechat jen zdát.
Zrovna jsem obědvala v kuchyni, když se někdo odemykal dveře. Tušila jsem vlastně, že je to Damon, a tak jsem se zvedla a šla ke dveřím. Přišel s Enzem a byli zabrání do nějakého rozhovoru. Věnoval mi pouze letmý pohled a pak odešli k němu do pracovny. To bylo celé jeho přivítání.
,,Tak díky, že jsi pozdravil," zakřičela jsem za ním, i když jsem si nebyla jistá, jestli mě vůbec slyšel.
Enzo odešel snad po hodině nebo možná dvou. Já se mezitím dívala na seriál v televizi, ale absolutně mě to nebavilo. A tak jsem byla ráda, když jsme zůstali sami.
,,Už se mnou budeš mluvit?" zeptala jsem se ho podrážděně, když procházel obývacím pokojem. Zastavil se a podíval se na mě.
,,No, co potřebuješ?" založil si ruce na hrudi. Povzdechla jsem si. Ten je fakt příjemný.
,,Tak asi si byl týden pryč, tak si třeba promluvit? Nebo by si mě mohl apsoň normálně pozdravit," pokrčím rameny. Odfrkne si.
,,O čem bys chtěla mluvit? Docela se divím, že tady pořád si," ušklíbl se. A zase to byl ten samý Damon jako na začátku. To jsme se teda někam dostali.
,,Kde bych asi tak měla být, když chci být s tebou. Miluju tebe," pronesla jsem už skoro zoufale.
,,Tak jinak .. Nebudu vychovávat něco, co má na svědomí Alex. Takže pokud si to chceš nechat, můžeš klidně jít,"pokrčil rameny a naznačil mi, kde jsou dveře. Překvapeně jsem se na něho dívala. To si ze mě dělá srandu?!
,,Ale .. Nemůžu zabít dítě!" vydechnu a on protočí očima. Pak zase nasadí svůj tvrdý výraz.
,,V tom případě .. Bys asi měla jít."