His Little Dirty Secret [FF]

17. Kapitola

Domů jsme se rozhodli jet další den po obědě. Cítila jsem se tak fajn, když jsme nastupovali do auta, protože jsem s nim konečně mohla být sama. Nastartoval a my se rozjeli. Jednu ruku nechal na volantu a druhou si propletl s tou mojí.
,,Jsi úžasný," usmála jsem se a políbila ho na tvář. Taky se usmál.
,,Čím jsem si to zasloužil?" zasměje se. Pokrčím rameny a opřu se o sedadlo. Všechno je tak fajn.
Najednou mu začne zvonit mobil. Pustí mou ruku a vytáhne si mobil z kapsy. Zamračí se na displej, ale hovor přijme.
,,Alexi?" zeptá se podrážděně. Zaposlouchám se, abych pořádně slyšela i druhou stranu hovoru.
,,Damone, potřebujeme pomoct. Choval jsem se jako kretén, ale pokud nám někdo nepomůže, jsme mrtví!" dostane ze sebe a jeho hlas má jistou naléhavost. Damon se zatváří nedůvěřivě.
,,Vždyť jsi neměl v plánu žádný obchod," zavrčí a z druhé strany se ozve nějaký kravál. Chvilku trvá, než se zase ozve jeho hlas.
,,Chci napravit vztahy a myslím, že tenhle obchod je úžasnou příležitostí. Fakt nekecám," prohlásí zoufale. Damon si odkašle a zadívá se na silnici před námi.
,,Pošli mi adresu," řekne nakonec.
,,Ok a Renesmee raději nech doma," poradí mu ještě a zavěsí. To už zastavujeme před našim domem. Nechápavě se podívám na Damona a on si povzdychne.
,,Jdi domů. Musím jet pomoct Alexovi," oznámí mi. Pozvednu obočí.
,,Proč jako?" zeptám se nedůvěřivě. Pomáhat zrovna Alexovi. A proč volal tak najednou? Nevěřila jsem mu.
,,Potřebuje to a poprosil, takže ... to asi risknu," pokrčí rameny. Protočím očima, ale kývnu.
,,Prosím, ať se ti nic nestane," zadívám se na něj.
,,Neboj se," pousměje se a políbí mě na rty.
***
Doma jsem se sama nudila. Nebavilo mě dívat se na televizi, nebavilo mě nic. A navíc jsem se bála o Damona, protože mě nenapadlo, že bych se spíš měla bát o někoho jiného. A tak mě ani moc nepřekvapilo, když se ozval zvonek u dveří. Vydala jsem se tam a otevřela je. Moje sebejistota už trochu klesla, když mezi dveřma stál Damonův otec.
,,Damon tady není," vyhrknu okamžitě a odmění mě jeho smích.
,,Vždyť já vím, že ne. Přišel jsem za tebou," pousměje se a už od pohledu se mi hnusí. Polknu. Proč jako za mnou?!
,,Ehm, aha," zadrhnu se. Nejraději bych mu přibouchla dveře před nosem a zamkla celý dům na sto zámků. Jenomže on bez dovolení vejde dovnitř.
,,Nenabídneš mi nic? To asi nejsi zrovna dobrá hostitelka," zachmuří se. Taky nemám v plánu být dobrá hostitelka. Rozhodně ne na někoho jako je on.
,,Nechcete raději přijít, až bude doma Damon?" zkusím to ještě, ačkoliv vím že zbytečně. Zajímalo by mě, co po mně chce.
,,To by ztrácelo všechen efekt," mrkne na mě. Proboha. Tomu chlapovi je takových pětačtyřicet minimálně a to i přestože na to nevypadá. Ach, já zapomněla, že mluvím s někým, kdo nechal znásilnit vlastní dceru.
,,Tak co potřebujete?" založím si ruce na hrudi. Damone, kde sakra jsi? Christopher se začne smát.
,,Času dost, moje drahá. To teprve přijde," zašklebí se. To mi to nemůže říct rovnou. Začínám z něj mít větší strach, než doposud.
,,Tak teda ... dáte si něco?" povzdychnu si ve snaze být milá. On se zamyslí a pak se vítězně usměje.
,,Dal bych si tebe, drahoušku," pousměje se a mně se udělá zle. Myslím, že mi to pomaličku všechno začíná docházet. Nevšímám si jeho odpovědi a vydám se do kuchyně. Slyším za sebou jeho kroky.
,,Tak znova a naposledy, dáte si něco?" odfrknu si a mu se ve tváři objeví zvláštní výraz.
,,Trochu drzá, slečinka. To si Damon doma neumí udělat jasno?" ironicky se zasměje. Neodpovím. ,,Pokud to teda neumí můj drahý synáček, budu to muset udělat sám," pronese s vážnosti v hlase a zároveň jakousi zlosti a odporem. Fajn, začínám se hodně bát. Teď už končí všechna sranda. Došlo mi to.
Alex volal Damonovi ve stejný den, co za mnou přijel jeho otec. A věděl, že Damon není doma. Je to nahraný. Celý. Jen mi neustále nedocházelo, proč. Zděšeně jsem se podívala na Christophera, který si dle mého výrazu udělal jasno v tom, co vím.
,,No vida, jsi chytrá holka," zasměje se a posadí se na židli.
,,Je to váš syn," namítnu a on se ušklíbne. Začne prsty ťukat do stolu a to mě znervózňuje.
,,Mu se nic nestane. Pokud nebude dělat problémy. Ale nedovolím, aby mému synovi zničila skvělou kariéru nějaká ... obyčejná holka," řekne s hnusením v hlase. Sklopím pohled k zemi. Nerozumím ničemu. ,,Povím ti to takhle, děvenko. On je šéf mafie a můj syn. Měl by se podle toho chovat. A my se ke svým ženám rozhodně nemusíme chovat dle nějakých posraných práv. Jste náš majetek a podle toho byste se taky měly chovat. A hlavně s nesnaž mi tady něco namítat," zvýší už trochu hlas. To bych si ani nedovolila. ,,Uhodil tě Damon někdy?" zeptá se. Zavrtím hlavou.
,,Ne," vyleze ze mě. Christopher si odfrkne a zvedne se ze židle. Přejde ke mně a já zůstanu uvězněná mezi nim a linkou. Kruci.
,,Hm, to je velice zajímavé. A přitom pokud si utekla by sis zasloužila dostat teda pořádně. Být moje žena, tak mi věř, že za tohle bys už byla polomrtvá," zavrčí. Slyším jak moje srdce tluče nadlidskou rychlostí. Můj strach už se zvýšil nad hranici. 
,,Jenže nejsem vaše žena. Naštěstí," syknu a protáhnu se kolem něho. ,,A pokud vím, není to ani váš dům. Takže vás žádám, abyste odešel," ukážu rukou ke dveřím, ale on se znova jen zasměje. Hm, to je sranda. Fakt.
,,Půjdu, až dokončím svůj dnešní úkol," mlaskne a protáhne se. Ne, ne, ne. Mám strach se vůbec zeptat, co má na mysli. I když myslím, že odpověď je jasná.
,,Úkol?" Dělám ze sebe blbou.
,,Ano ... ještě dneska budeš mrtvá."