His Little Dirty Secret [FF]

20. Kapitola

Ležela jsem na posteli a Damon spal vedle mě. Já usnout nemohla. Neustále jsem se převalovala a to způsobilo, že moje záda křičely bolestí. V hlavě se mi přehrávala událost z dnešního dne a zase mi bylo do breku. Rány, které už se asi nikdy pořádně nezahojí mi budou připomínat, co se stalo.
Byla jsem sama doma a sledovala televizi. Najednou byla všude tma. Vyply se snad pojistky?! Zděšeně jsem se začala rozhlížet kolem sebe. Chtěla jsem něco říct, ale nešlo to. A pak jsem ve tmě uviděla tmavou postavu, která se ke mně blížila. Christopher s nožem v ruce. Z úst se mi konečně vydral zoufalý výkřik. Spatřím nůž, který se mu zaleskne v ruce. Na hrudi má pořád otevřenou ránu, kterou mu způsobil Damon zbraní. ,,Říkal jsem, že tě zabiju," začne se smát a napřáhne ruku s nožem. Začnu křičet.
,,Renesmee! Co se stalo? Hey, probuď se," mluví na mě Damon a jemně se mnou zatřese. Otevřu oči a setkám se s jeho vyděšeným pohledem. Byl to jen sen, ale tak skutečný. Začnu brečet. ,,No tak. Byl to jen sen," přitáhne si mě k sobě a obejme mě. Brečím mu do trička. Tolik se bojím. Neměla bych, když je Christopher mrtvý, ale i tak.
,,On mě zabije!" vzlyknu. Damon mě začne hladit po vlasech a kolébá mě v náruči. Uklidňuje mě to.
,,Nikdo ti už nikdy neublíží. O to se postarám," zašeptá mi do ucha. Můj pláč se trochu uklidnil, ale když někdo prudce otevřel dveře znovu jsem vyjekla leknutím. ,,Tak seš normální?! Snad klepej, ne?" zařve po něm Damon. Kai si odfrkne a opře se o futra dveří.
,,Nevěděl jsem, co se děje," pokrčí rameny. To sem dojde už i Rick. To tady všichni spí?
,,Jen sen," oznámím jim a opřu si hlavu o Damonův hrudník. Kai kývne. Oba odejdou a já zase zůstanu s Damonem o samotě. Lehneme si zpět do postele, ale on mě i tak pevně objímá.
,,Zítra sem přijede máma," řekne mi a já se na něho zadívám. Povzdechnu si.
,,Myslíš, že bude v pohodě?" zeptám se ho a on přikývne.
,,Stejně ji bral jen jako svůj majetek. Ona se mu snažila vyhýbat, co to šlo. Nemilovala ho. Byla s ním jen, protože musela. A po tom, co udělal ... Za tohle doplatí i ti jeho poskoci," zavrčí a já si vzpomenu, že v tom jel i Alex.
,,Jaktože si se tady objevil tak brzy? A co je s Alexem?" začnu se vyptávat, protože mi to teprve teď dojde. Pokud byl tak daleko, nemohl se sem dostat během pěti minut.
,,Neřekl bych, že brzy. Spíš pozdě," zamračí se. Pohladím ho rukou po tváři.
,,To není pravda," zavrtěla jsem hlavou. 
,,Každopádně mi Alex celou dobu nechtěl poslat tu adresu a jen mi řekl, že mám jet na sever. Pak mi tu adresu napsal, ale bylo to úplně na druhé straně a nějakých sto kilometrů. Takže už jsem se vracel a byl kousek od našeho domu, protože to bylo po cestě. A přišla mi zpráva od Alexe, že bych se měl raději vrátit domu, protože můj otec něco chystá. Moc jsem to nepochopil, ale pak mi zavolal právě můj otec. Já už v tu dobu, ale byl dávno na cestě domů," vysvětli mi. Ach ...
,,Takže Alex ... v tom neměl prsty?" podivím se. Damon se uchechtne.
,,On má prsty ve všem, ale nějakým záhadným způsobem změnil názor a rozhodl se, že pomůže nám a ne mému otci," pokrčí rameny. Nad tou představou se usměju. Třeba Alex není tak zlý.
,,To je od něho milý," usměju se a Damon se ode mě odtáhne. Zamračí se.
,,On rozhodně není milý a pochybuju, že to dělal jen tak," odfrkne si. No jistě. Damon a jeho názor na lidi.
,,Já si myslím svoje."
,,Jako vždycky."