Marcus & Martinus 🙌❤️

15

"jess vztávej tvoji rodiče jely pryč a my máme celý dům na starost! ,, křičel na mě Martinus a tím mě probudil. " nech mě ještě chvilku spát,, řekla jsem mu v polospánku a ještě víc se zahrabala pod peřinu. "ty si nedáš pokoj co?,, zasmál se a o vteřinu později jsem cítila zimu. On mi stáhnul peřinu?! To si odskáče. "jen počkej pomsta bude sladká,, " sladká? No tak to mi vadit nebude,, zasmál se a já si až teď uvědomila co jsem řekla. Hodila jsem to za hlavu a odhodlala se dobelhat do koupelny udělat ze mě člověka.

Když jsem byla s prací zpokojená tak jsem se rozhodla že se půjdu nasnídat.

Když jsem však otevřela dveře od pokoje, tak jsem si nevšimla Martinuse nesoucího mi snídani do postele a nějakým zvláštním způsobem se to na něho vykydlo. Neudržela jsem se a začala se smát na celé kolo.  "tobě to přijde vtipný jo?,, když to dořekl tak jsem se začala ještě víc smát kvůli tomu jeho výrazu. " jen počkej až se převleču ty budeš trpět holka,, přestala jsem se smát a podívala se na něho vážným výrazem. "jak trpět?,, docela jsem senho bála co má za lubem. Protože jak já ho znám tak má úplně střelené nápady. " počkej si a uvidíš jen co se převlíknu,, už jsem otevírala pusu že něco chci říct ale on se už odešel převlíct. Zavřu dveře a jdu si sednout ke stolu s plánem že si něco zase po dlouhé době nakreslím.

Asi v půlce mého vytváření uslyším jak se otevírají dveře a zase zpátky zavírají. Poté uslyším kroky vedoucí ke mě ale já to ignoruju a dále si kreslím. Najednou cítím jak mě někdo ze zadu objímá. Nechám to být a dokreslím jenom tu poslední čárku.
"máš to nádherný,, zašeptá mi do ucha Martinus a já jenom odpovím " ani ne moc se mi to teda nepovedlo ale jinak děkuju,,  "hej vždyť to je nádherný co se ti na tom nelíbí?,, podívám se na ten obrázek a řeknu " všechno,, uchechtnu se a Martinus mě bod pohledem.  "já se z tebe zcvoknu, radši už nic neříkej a pojď udělal jsem ti novou snídani a tentokrát ne do postele,, zasměje se a vydáme se směr kuchyně.

" mňam to bylo výborné snad ještě lepší než od mamky,, Martinus se jenom uchechtne a řekne egoisticky  "já vím,, "ty si mi ale egoista,, on se jenom usměje a řekne " pozor tvůj egoista,, řekne a výtězně se usměje  "si nějak věříš ne?,, teď se pro změnu já zasměju a než stačím říct jediné slovo tak se ocitnu ve vzduchu. " Martinusi ihned mě pusť na zem jinak si mrtvý,,  "a co když nechci?,, řekne provokativně a vydá se semnou po schodech do mého pokoje.

Posadí mě na židli a řekne " tak a teď když tě tak moc baví kreslit nakresli mě,, usměje se a posadí se do nějaké pózy. Já se na něho jenom podívám jestly to myslí vážně a zjistím že si srandu fakt nedělá.

Vezmu si teda tužku, papír a ostatní blbosti a pouštím se do kreslení portrétu mého kluka. Ale ještě před tím se podívám kolik je hodin abych potom věděla jak dlouho mi to nakonec trvalo. Je 11:30 dopoledne. Tak a jdu na to.

Four hour later

"Tak a mám to konečně!!!,, zařvu a Martinus div že nespadl z té židle jak se lekl. No co víte jaký nervy jsem u toho měla? Neustále furt jsem gumovala div jsem tu gumu nevypoužila a navíc se Martinus furt vrtěl, myslela jsem si že ho zastřelím než to dokreslím.  "neřvi tak vždyť jsem málem sletěl jak jsem se lekl,,
"hmm,, na toto jediné jsem se zmohla a následně se také podívala na hodiny
" ha je teprve 16:45 a to jsem si myslela že mi to bude trvat déle,, řekla jsem a poplácala se po rameni.  "ještě se tak neraduj, jak to dopadlo když jsi to kreslila čtyři hodiny, doufám že to je jako od Pabla Picassa,, (nevím jak se to jméno píše😂) jen jsem se zasmála a podívala se na svůj výtvor.

" No tak já si myslím že jako od Picassa to určitě není  ale jinak ok,, řekla jsem svůj vlastní názor a podala Martinusovy obrázek. Hned jak si ho přejel očima tak otevřel pusu dokořán a řekl " co?! To jak si udělala,, a ještě dodal  "nechápu vážně ne nechápu,,
"hmm,, odpověděla jsme jenom tímto protože jsem byla až moc líná odpovědět normální dlouhou větou.
" jaké hmm vždyť je to nádherné!,, jenom jsem se usmála a on mi mezitím zkončil po krku. "na to že ti to trvalo tak dlouho, tak to stojí za to ale mám otázku,, odtrhnul se ode mně a podíval se mi do očí. Jenom jsem kývla ať pokračuje. " nemohl bych si ho nechat na památku?,, jenom jsem přikývla ale přece jenom jsem něco řekla.  "ale ještě chvilku počkej musím si ho i já ještě na památku vyfotit, protože já to tak dělám z každým obrázkem co nakreslím,, hned si vezmu mobil z nočního stolku a vyfotím si ho. " děkuju,, řekne mi Martinus a hned se vydáme do kuchyně na menší večeřooběd (to je ale slovo😂) nakonec jsme si daly rohlík s nutelou a než jsme se vydaly do pokoje tak jsem si všimla papírku přilepeného magnetem na lednici.

Ahoj Jessi chci ti jenom říct že
se vrátíme domu pozdě večer
protože jsme musely nutně někam
odjet. Takže ti jenom vzkazuju
ať si na sebe dáváš pozor a ať nám
doma něco neprovedete s Martinusem.

   S láskou mana, táta a Josh.

Jakmile jsem si to dočetla tak jsem si všimla že už je Martinus nahoře v mém pokoji. Vydala jsem se teda do pokoje kde se mi hned naskytl pohled na ležícího Martinuse který něco dělal na mém notebooku.  "co děláš na mém notebooku?,, zeptala jsem se Martinuse a sedla si vedle něj. " nic jenom vybírám filmy které by jsme si mohly pustit než odejdu domů,, mrkl na mě a já jsem jenom zakývala hlavou na souhlas.

Pohled Martinuse

Nakonec jsme se rozhodly pro piráty z Karibiku. Když už jsme se dívaly asi tak na třetí díl tak jsem se i všimnul že už Jess usla. Dal jsem ji pouze pusu na do vlasů a pomalu se vymanil z jejího sevření. Vypnul jsem notebook a šel se oblíct.

Po cestě domů jsem potkal nějakou zrzavo, blonďatou holku která brečela a vypadala že sebou za chvilku sekne. Rozhodl jsem se jít teda blíž k ní a zeptat se jí co se jí stalo.  "ahoj co se ti stalo že pláčeš,, otočila se na mě a ty její nádherné plné rty mě hned zaujaly nejvíc. Měl jsem strašnou chuť je ochutnat ani na to nemysli přece máš Jess a tu by jsi jenom zranil kdyby jsi jí to udělal  ale ona by se to nemusela dozvědět ty jsi vážně debil Martinusi no tak fajn nechám to být. Bože mě to svědomí tak nezkušeně moc štve ale mělo zase v něčem pravdu, určitě bych tak Jess ublížil a mohl bych tak tím případem stratit i úžasnou holku. "a-ah-ahoj,, najednou mě vyrušil z přemýšlení nádherný hlas patřící tě holce. " ahoj nemusíš se mě bát já ti neublížím jenom chci vědět proč pláčeš,, podíval jsem se do jejich nádherných očí Jess má hezčí drž hubu svědomí fajn jak chceš udělej ze sebe debila a pokaž si to z tou nevinnou holkou která teď doma spí s myšlenkou jak ji máš rád ticho buď já vím ale co se jí stalo se můžu zeptat.  "n-nic se m-mi nestal-lo jenom mě teď každý nesnáší a říkají mi že jsem hrozná děvka,, " aha ale to musí mít nějaké vysvětlení ne že to o tobě takové hodné a pěkné holce říkají ne?,,  hodné a pěkné?! To si snad ze mě děláš už srandu ne? Lidi ji nadávají že je to děvka a podle mě se jim ani nedivím vždyť tak i vypadá drž už hubu a ne vůbec tak nevypadá vypadá mile a přátelsky fajn jak myslíš já už to u tebe vzdávám nashle nemůžeš si jenom tak odejít. To už se mi však moje svědomí neozvalo. "promiň už budu muset jít domů ať se o mě rodiče nebojí ahoj,, rozloučila se semnou ale ještě před tím mi dala nějaký papírek.

Moje číslo je
702295634
Papá❤️

Jenom jsem se nad tím usmál a šel směr můj dům.

"už jsem doma!!,, zařval jsem přes celý barák ale žádná odezva se mi nevrátila. Zhodnotil jsem to tak že už buď všichni spí když už je devět a nebo jsou všichni pryč. Zakroutil jsem nad tím hlavou a šel do svého pokoje pro pyžamo a dále směr koupelna a noční higiena.

Když jsem byl hotový tak jsem si vzal  mobil a uložil si to čisto od té holky. Jakmile jsem to měl hotové, tak jsem se vydal do říše snů.

Ahojte😂konečně po delší době nová kapitola a rovnou se vám chci omluvit za nějaké neslušné výrazy😮a za chyby v textu😁to už bude asi všechno a kdyztak mi napište názor do komentu❤️A ještě PS : ten obrázek jsem ne kreslila já😊 kdyby se někdo chtěl zeptat a knížku s mýma obrázkama vydám asi zítra😉

Ahojteee🙋