Syn|Sebastian Snape [1. část]

49|

Sebastian

Díval se na Yaxleyho. Netušil jak by se měl chovat. Ale hlavně klid.. řekl sám k sobě. Yaxley o chatek okolo něj a prohlížel si ho.

"Tvoji rodiče?" Zeptal se a zastavil se před ním. Sebastian zvedl zrak k němu. "Severus Snape a Elizabeth Snapeová" odpověděl Seb bezbarvě. "Otec kouzelník a matka?" Zeptal se. "Záleží na tom?" Zeptal se. Zasáhlo ho kouzlo. "Ptal jsem se a čekám odpověď" řekl ostře a kouzlo zrušil. Sebastian lapal po dechu. "Mluv" vyzval ho Yaxley. "Kouzelnice.." odpověděl těžce. Muž naproti jemu jen pokýval hlavou. "Kolej, předpokládám Zmijozel?" Zeptal se. Jen kývl a Yaxley se nadechoval ke slovu.. "pane" dodal, než ho zasáhlo kouzlo. Yaxley se jen zle usmál. "Velice rychle se učíš.." pokýval hlavou. "Tvé schopnosti.. pokud tě mám já.. je jisté, že budeš schopný.. co ovladáš?" Zeptal se Smrtijed. Sebastian netušil co by mu měl říct. Yaxley se jen uchechtl.. "Jsi ty vůbec Zmijozel?" Zeptal se. Sebastian to pochopil, každý Zmijozel se chlubí.. on ne. "Ano, pane" kývl hlavou Sebastián. "Tvůj otec ovládá Černou magii.. co ty?" Zeptal se a díval se na něj. "Myslím si, že ano, pane.." odpověděl bezbarvě. "Nitroobrana a nitrozpyt? Zvládáš základy?" Zeptal se. Než se nadechl k odpovědi, Yaxley zve hůlku. "Legilimens!" Řekl. Sebastian jasné cítil tlak na jeho mysl. Ale nebylo to tak hrozné jako, když to zkoušel s tátou.

"Velice dobře.." pokýval hlavou Yaxley, když už se nepokoušel dostat do jeho mysli. "Do jakého ročníku chodíš?" Zeptal se Yaxley. "Teď půjdu do šestého, pane" odpověděl zadýcháně.. bylo náročné udržet nitroobranu. Smrtijed jen pokýval hlavou. Byl spokojený.. jak soudil Sebastián.

Zkusili i souboj. Yaxley rozhodně nebyl čestný, jako táta naopak...Využil každé příležitosti. Podíval se na Yaxley.. tvářil se spokojeně. "Kdo tě cvičil?" Zeptal se. "Můj otec, pane" odpověděl a zvedl se že země. Yaxley jen pokýval hlavou. "Jeden z nejlepších.." pokýval hlavou spíš pro sebe. "Jsem překvapen tvým nadáním.. ale stále máš mezery co se týče dobrého chování.." řekl Yaxley, odkazoval tím na to jak zapomíná na oslovení pane a ty poznámky...například s jeho matkou.

Yaxley odešel a vrátil se. Sebastian v to ani nedoufal, ..ale nepřišel sám. Vedl i mladého muže. Ten měl svázané ruce za zády a kráčel před Yaxleym. "Je to mudla.. předveď se.. získej od něj informace.. tvůj první úkol.." řekl Yaxley mrštil mužem k němu. Ten tvrdé dopadl na zem k jeho nohám. Sebastian nebyl schopen slova ani se pohnout. "C-co mám zjistit?" Zeptal se Sebastián a zvedl pohled k Yaxley. "Kde se ukryl jeho syn a dcera.." odpověděl Smrtijed nezaujatě a pozoroval ho. "Proč je to důležité? Pane?" Zeptal se a hleděl na Yaxley. "Ty děti jsou kouzelníci a mi je potřebujeme najít.." odpověděl jednoduše. Seb jen kývl hlavou.

"Ehm.. pane, kde se ukrývají vaše děti?" Zeptal se Sebastián a díval se na může před ním. Yaxley se rozesmál a šel k němu, stoupl si vedle něj. "Jsi Smrtijed.." řekl a namířil na může hůlkou. "Crucio" řekl a muž se začal kroutit v křečích. Sebastiánovi bylo špatně jen když přihlížel. Muž začal křičet. Sebastian odvrátil pohled. Yaxley ho chytil za bradu a otočil k muži. "Jen se podívej.." řekl a zle se usmíval. "Teď ty.." řekl a pustil ho. Sebastian dal hleděl na může. Nemohl nic.. byl bezbranný a mučit ho nebude. "Ne?" Zeptal se Yaxley a podíval se na něj. "To kouzlo znáš.." pokračoval. "Použij ho.." řekl Yaxley tiše. Stál u něj. Mlčel a věděl, že to nedokáže. Yaxley na něj hleděl. Sebastian pomalu zvedl zrak.. a podíval se do očí Yaxleymu. Poznal, že to neudělá. "Crucio!" Řekl a místo na muže namířil hůlkou na něj. Sebastian poprvé v životě cítil crucio. Nečekal to a začal křičet. Bolelo to.. nikdy necítil takovou bolest.

Severus

Bál se o něj a přál si, aby sem už nikdy nemusel a nevkročil. Čekal v salonku a přemýšlel.