Potomci - Syn

Prolog - Plaudite!

Plaudite! - Tleskejte!

Je to rok, co jsem se dozvěděla, že jsem dcerou archanděla a mám spasit komunitu potomků dalších andělů.

Více než čtvrt roku jsem strávila u svého otce. Každého napadne, že jsem byla v nebi, vzhledem k faktu, že můj otec je Gabriel.

Jenže tak to není. Andělé nenosí tuniku a nespí na obláčku. Nosí džíny a každý má svůj dům.

Gabriela jsem našla jako umírající trosku nevalného vzhledu. Po tom, co se pohádal s mým životním partnerem Benem a svým vlastním bratrem Michaelem, odešel.

A vrátil se s návrhem, abych u něj strávila prázdniny.

Byl to šok. Trénovala jsem sama ve své skrýši, kterou jsem si vytvořila pod zahradou, když vešel dovnitř.

Říkat o svém otci, že je sexy, je asi dost pohnuté, ale je to tak. On i jeho bratr, můj strýc, jsou ty nejpůvabnější bytosti, na které jsem narazila. Což vysvětluje i to, proč jsou potomci jako z reklam na drahou kosmetiku a oblečení.

Každopádně Gabrielův vzhled při našem druhém setkání mi vyrazil dech. Černá košile a černé džíny podtrhávaly temný pohled, ačkoliv jeho celkový vzhled křičel, že se jedná o anděla. Byl hladce oholený a vyzařoval tu nejčistší auru, kterou jsem kdy viděla. Sotva vešel do místnosti, naplnil ji radostí a energií.

Dal mi nabídku, která se neodmítá. Takže jsem ji přirozeně přijala. Mamce jsem řekla, že jedu na stáž.

Můj Amicus byl ale větší oříšek. Nemluvil se mnou od chvíle, kdy se dozvěděl, co všechno jsem před ním tajila.

V jakési knize je napsáno, že s ním budu žít. Že ho budu milovat. Jenže já si od nějaké příručky nenechám diktovat život. Sada nepříjemných chvil a rozhodnutí nás dotáhla až do bodu, kdy se Ben odstřihl.

Moje kroky mě ale nakonec stejně dovedly do jeho bytu. Byl ke mně chladný a odměřený, ačkoliv nás k sobě táhlo naše pouto.

Spoře jsem se s Benem rozloučila a odešla. Slzy, které smáčely moji tvář, byly důkazem, že je čas hnout se z místa. Ještě ten samý večer jsem odešla s Gabrielem.

Bála jsem se. Byl pro mě cizím člověkem. Ale ukázalo se, že u něj doma můžu čerpat stejnou energii, z které jsou živi andělé. Napojila jsem se na anděly a stala se poměrně rychle jejich součástí.

Může to znít, že jsem spokojená a že jsem našla sama sebe, ale není tomu tak. Noc co noc se budím. Špatně spím a myšlenkami bloudím na zemi. Nechala jsem tam strašně moc.

Nechala jsem na zemi rodinu. Bratr s matkou jsou to jediné, co mám. Opustila jsem přátele a školu. A především jsem odešla od problémů. Jedním byl Ben a náš vztah, druhým byla krize, na jejíž hraně se potáceli potomci.

Někde jsou stále učitelky, které se nám nepoštěstilo zachránit. Někde je hrozba, za kterou zaplatíme životem. Někde jsou stále odpovědi na otázky vztahu mezi mnou a Benem. A nedají mi spát.