"Tati, tatínku" ozýval se z pokoje dětský hlásek. Michael, který seděl vedle v pokoji se hned vydal přímo za hlasem své malé dcerky Skye. Poté co vešel do pokoje uviděl malou Skye převalující se na posteli. Hračky byly rozházené všude po pokoji, polštáře taktéž.
"Co se děje Skye?" zeptal se Michael tiše a zvedl do náruče svou malou dcerku. Ona se jen smutnýma očima na něj podívala a tiše zamumlala "Chybí mi maminka" a opřela hlavu o jeho rameno. Michael si jen povzdech a snažil se utěšit malou Skye "Taky mi chybí, ale ona se nám za pár dní vrátí Skye, uvidíš uteče to jako voda" špitl a přitiskl si malou víc k sobě. "Měla by jsi už spát, Skye, je dost pozdě a mamince by se to určitě nelíbilo" dodal tiše a položil malou Skye do postýlky. Hračky co byly na zemi posbíral a uložil přesně tam kde měli své místo.
"Tatínku?" špitla z postýlky Skye.
"Ano?" otočil se na ní s úsměvem Michael a pohladil ji po jejich narůžovělých tvářičkách.
"Jak si se s maminkou seznámil?" zeptala se znovu Skye.
"Ne Skye to ti nebudu vyprávět!" protestoval Michael a posadil se vedle na křeslo.
"Prosím, tati, tatínku!" prosila malá Skye a dělala na Michaela psí očka.
"Dobře, dobře Skye, budu ti tedy vyprávět to jak jsem se seznámil s maminkou-" dodal s trochou úsměvu ve tvářích Michael a pak se pustil do vyprávění.
"Začalo to jedním dnem na školním dvorku, normálně jsem si hrál jako všichni ostatní děti okolo. Kopal jsem si do balónu a sem tam se díval kolem sebe a hledal někoho s kým bych si mohl hrát. Když jsem si tak sám hrál uslyšel jsem dívčí hlas, který prosil o pomoc. Otočil jsem se a uviděl jsem na zemi ležet dívku v krásných růžových šatech, které však už nebyly tak krásné jako před tím, protopě tím jak ležela v blátě se ji ušpinily. V hlavě mi proběhlo to jak mi má maminka opakovala to jak se dívkám nemá ubližovat a když už by se něco takového dělo, nemám to tak nechat. Jenže já jsem byl sám, neměl jsem nikoho kdo by mi pomohl a tak jsem se jim neubránil a skončil na tom stejně jako ta dívka. Chvíli jsem ležel na zemi a pak jsem uviděl někoho kdo mi podává ruku a snaží se mi pomoc postavit se zase zpátky na nohy. Její hlas mi na mě promlouval, z jejich úst se linuly slova vděku. Protože jsme měl mít za pár dní oslavu narozenin, neváhal jsem ani minutku a pozval jsem ji. Ona byla neuvěřitelně šťastná a já měl z toho dobrý pocit. Dny ubíhaly rychle a už tady byl den mé oslavy. Zbývala už jen hodiny do začátku oslavy. Všechno bylo perfektně připravené a já byl natěšený. Byl jsem tak natěšený, že po hodině mi můj úsměv sklesl. Říkal jsem si, určitě mají jen zpoždění, oni přijdou, určitě přijdou. Ale nepřišel nikdo, ani tvá maminka tam nepřišla. Zůstal jsem sám sedět u velkého narozeninového dortu, pozoroval jsem to jak po svíčkách stékal vosk a jak pomalu začínaly zhasínat. Všechno to co bylo perfektně nachystané jsem měl sto chutí zmuchlat, zahodit. Ale v tom jsem uslyšel zvonek u dveří. Otráveně jsem došel otevřít dveře. A víš kdo tam stál? Byla tam maminka s úsměvem ve tvářích a v ruce držela narozeninové přáníčko, které mi sama vyrobila. Později mi řekla, že jeden kluk ze tříd všem oznámil, nebo spíš přikázal aby na tu oslavu nepřišli. Ale tvá maminka mě nechtěla zklamat a tak přišla. I když se to nezdálo ten den jsem si s maminkou pořádně užil a těch dnů začalo přibývat víc a víc. Pomalu jsem začal s maminkou trávit víc času a už z nás nebyli jen kamarádi, ale bylo v tom něco víc. Byla v tom něco jako láska. No a jednoho dne, který jsem trávil s tvou maminkou mi oznámila, že už nebudeme jenom dva, ale už tři. Maminka, já a ty! Naše malá Skye! A takhle jsem se seznámil s tvou maminkou" zašeptal Michael a políbil na čelo malou Skye. Pak ji znovu pohladil po tvářičkách a pomalu byl na odchodu z jejího pokoje.
"Tak si přeci jen pamatuješ na to jak jsem se poprvé seznámili" uslyšel Michael zpoza kouta známý hlas.
"Hannah?" špitl tiše a přiběhl hned k ní. "Co tady děláš? Měla jsi se vrátit až za tři dny!"
"To měla, ale už jsem to bez vás nemohla vydržet a tak jsem vzala ten nejbližší let a vrátila se domů-" zasmála se Hannah a pevně natáhla ruce po Michaleovi.
"A to víš, že si vzpomínám na to jak jsme se seznámili, ono se na to nedá zapomenout!" zašeptal Michael.
"Jsem tak ráda, že jsi to byl tenkrát ty, kdo se mě snažil zachránit, vlastně ty jsi mě zachránil!" znovu se Hannah zasmála.
"Zachránil bych tě tak či tak, vždycky bych tu byl pro tebe i kdyby mezi námi nic nebylo. Mám tě neuvěřitelně rád Hannah!" zašeptal Michael a chytil Hannah za ruku a zavedl ji k postýlce, kde spala malá Skye.
"Ty jsi opravu skvělý otec Michaeli!" zasmála se Hannah a políbila Michaela na ústa.
