Upíři deníky po mém✅

25.

Šla jsem teda na Klausovi narozky a ta párty, byla skvělá, Caroline se překonala. Začala jsem se usmívat a rozhlížela jsem se a pak jsem zahlédla Klause, jak se baví, byl šťastný tak jsem se ještě víc usmívala a dívala se na něj pak se na mě otočil, měla jsem šaty, které mi kdysi dal, když se na mě podíval, tak se usmál a já se mu dívala do očí. Začali se mi oči plnit slzami  a můj úsměv zmizel, chtěla jsem odejít, ale pak se najendou předemnou objevil Eliáš a já se ho lekla a on ,,Ahoj sestro, už jdeš a co pak sis uvědomila, když ses podívala do jeho očí?" Řekla jsem mu  ,,Došlo mi, co jsem ztratila a nemůžu se podívat ani jednomu z vám do očí, teď už sem nepatřím"  když jsem to říkala dívala jsem se do země a mezi tím jsem jsi utřela slzy a on mi zvendul bradu, i když jsem nechtěla. Řekl ,,Jestli se mi nepodíváš do očí, tak už nejsi moje sestra". Podívala jsem se mu do očí a viděla tu zradu a smutek, uhla jsem pohledem zpět na zem a řekla mu ,,V tvých očích vidím jen zradu a smutek" on se usmál a objal mě a řekl  ,,Chyběla jsi mi" a já se na něj nevěřícně podívala a řekla ,,Proč mi lžeš" on se zasmál a řekl ,,Je mi jedni, co se stalo prostě jsi mojesestra a mám tě rád, protože mi Marcel řekl co Mikeal udělal, ale ať to nikomu neřeknu a tobě to řeknu později". Přišlo mi divné, že v jedné vteřině řekne, že to nemá nikomu říkát a v druhé, že mi to požději, ale přešla jsem to a šli jsme tančit a pak jsem šla k mikrofonu a začala říkat svoji řeč.