Upíři deníky po mém✅

75.

Pohled Damona:

Začal jsem mít strach, Verča se asi dva dny neozvala a nikdo neví, kam šla. Hledal jsem ji, ale nenašel. Zkusil jsem ji i zavolat, ale nezvedala. Cítil jsem, že něco není v pořádku. Cítil jsem, že se něco blíží. Problém je, že už je to možná tu. Od Silese a Mikeala nepřicházeli žádné útoky a podobné věci, a to už je velmi podezřelé. Doufám, že je Verča v pořádku. S Klausem jsme se právě snažili vymyslet, kde by mohla být nebo co by se jí mohlo stát. Eliáš si vzpomněl, že ji naposledy viděl, jak jde ven. S Klausem jsme se tedy šli porozhlédnout kolem. Zkusili ji i volat, a nakonec jsme našli její telefon nedaleko od vily. Klaus ho zvedl ,,Jo má tu úplně všechny naše zmeškané hovory. Snad je v pořádku." Zneklidnilo mě to ještě víc ,,Doufám, že je. Je silná určitě to zvládne, ale musíme ji najít."

Pohled Silese:

Nevím, co mám dělat, Mikeal je pryč a naši tři rozparovači se utrhli ze řetězu, nemáme o nich zprávy a nevíme co dělají ,,Doprdele!" Hodil jsem a něčím o zeď. Musím najít Mikeala a všechno mi tu padá na hlavu. Najednou se otevřeli dveře, už jsem chtěl nějakého sluhu poslat pryč. Ale když jsem se otočil uviděl jsem Mikeala a byl trochu zraněný ,,Mikeale!" Rozběhl jsem se k němu, ale před sebou mě chytil pod krkem ,,Nepřibližuj se ke mně ty děvkaři. A naše rozparovači se nám vymkli z rukou." Pustil mě na zem a sedl si ke stolu. Sedl jsem si mu na klín ,,Mikeale prosím vyslechni mě... Je to velké nedorozumění." Vytáhl jsem z kapsy ty papíry s lektvarem ,,Koukej ta ženská mi dala lektvar. Nebyl jsem při smyslech, měl jsem jen touhu, ale nebylo v tom nic. Já sakra miluji tebe!" Začali mi téct slzy ,,A jsem z toho strašně přecitlivělý." Objal jsem ho a položil si hlavu na jeho rameno.