Jak chutná vzduch?

Kapitola 6

Dneska jsem šla na tu preventivní prohlídku. Tak jsem si šla ještě zaběhat a dala jsem si osvěžující sprchu.

Na prohlídku jsem šla pěšky, jelikož to není tak daleko a navíc nemám peníze na taxík.

Doktorka nebyla moc nadšená, když mě viděla. Hned jak jsem vztoupila do té podělané ordinace začala mít kecy.

Že prý musím přibrat a tak. Pak jsem se musela svléknout do spodního prádla. Já už byla předem připravená a v podprsence jsem si připravila závaží. Nejsem tak hubená, ale chci aby si myslela, že jsem nabrala.

Postavili mě na váhu a zvážily. Sestřička všechny údaje diktovala doktorce.

"Má 56kg a 174cm." řekla sestřička.

"No podle váhy jsi v normální váze, ale moje oči si to nemyslí. Takže být tebou bych začala více jíst a moc to s cvičením nepřeháněj."řekla doktorka a udělala několik dalších vyšetření.

"Za týden přijdeš a koukneme co s tou tvoji váhou."

Super.. Budu si muset sehnat těžší závaží. Pak mi došlo... Ona říkala 56kg? Vždyť jsem měla 10kg závaží.. Takže to znamená, že vážím 46. Takže už chápu proč se semnou začal Patrik bavit. Hmm, tak super.

Další den jsem šla jako vždy normálně do školy. Ale dovolila jsem si vzít úzké kalhoty a crop top triko. Vzala jsem si jen cardigan a spokojeně jsem se procházela po škole. Schytala jsem spousty pohledů.

Když jsem ale pak došla až do naší třídy ta radost mě přešla. Přišel za mnou naštvaný Patrik s Martinem.

"Co jsme ti udělali? Proč jsi to té učitelce nakecala?" řekli oba naráz.

Vůbec jsem nechápala o co jde, ale pak mi to došlo.

"Kluci já se vám omlouvám, ale měla jsem problémy a potřebovala jsem si to nějak srovnat a třídní dutka by mi moc nepomohla." řekla jsem.

"Ale takhle si nepomůžeš. Jen dostaneš do potíží i ostatní."řekl Patrik.

"Tak já zítra za učitelkou zajdu.", řekla jsem a hodila na ně výraz říkající "je mi to ukradený"

"Sáro pojď tam prosím hned", řekl Patrik a chytil mě za ruku.

Co má pořád s tím chytáním za ruku? Ale nechala jsem se... Aspoň mě někdo vytáhl do schodů.

"Když jsme došli před kabinet zaklepal a nechal mě mluvit.

"Copak se stalo Sáro?", řekla třídní hned jak mě viděla.

"Paní učitelko, já jsem jen chtěla říct, že jsme si popovídali a oni jsou vlastně v pohodě a všechno co říkali nemysleli na mě, šlo jen o to, že moje BFF(Best Fake Friend) je pěkná potvůrka a oni mě chtěli ochránit."

Učitelka poté jen kývla hlavou. Byla asi celkem zaskočená, že šikana se takhle jednoduše vyřešila.

"Sáro, nechtěla by jsi někam zase zajít?" řekl jakmile učitelka zavřela kabinet.

"Jdu do posilovny a jelikož už se s Terezou nebavím tak tam nemám s kým jít"

"Teď už máš s kým" skočil mi do řeči.

"Tak v půl čtvrté na téhle adrese" podala jsem mu adresu a šla zpátky do třídy

On mě ale těšně před dveřmi od třídy zastavil.

"Ty se za mě stydíš?" řekl.

"Já jen nechci aby si někdo domýšlel věci co se nestali." řekla jsem a otevřela jsem dveře od třídy.

Hned jak jsem vešla mi bylo jasné, že se tomu stejně nevyhnu. Všichni si samozřejmě všimly toho, že jsem odcházeli i přišli spolu.

"Víš co? Je mi to vlastně jedno." pošeptala jsem.

"Jsem rád, že se za mě nestydíš." řekl a šťouchl mě do boků.

"Zase to ale moc nepřeháněj"

"Jo, jasně a mohu si k tobě sednout?" zeptal se.

Tou otázkou mě zarazil. Asi si moc věří chlapec. Ale nechtěla jsem zase sedět sama takže jsem na to přistoupila.