Jak chutná vzduch?

Kapitola 11

"Dobře a na co se budeme koukat?"

"Scary movie 2?"

"Jako fakt? Ten film miluju a dvojka je nejlepší díl."

--------------------------

"Tak to tam pusť si přece jen vyšší"

"Jasan"

"Hele kolik vlastně měříš?"

" Metr osmdesát čtyři." řekl, když zapínal film.

"Já metr sedmdesát čtyři" řekla jsem a sedla jsem si na něj.

Během filmu jsem si povídali a když film skončil, tak jsme si povídali dál. Usnuly jsem až ve tři ráno.

Vzbudila jsem ve dvanáct. Vedle mě už Patrik nebyl. Co když to byl jen sen? Ne to je blbost jsem v něčím pokoji a navíc na sobě mám jeho mikinu. Bože jak ta mikina voní.

No, ale i přesto, že mám jeho mikinu tu je menší problém. On tu není. A já potřebuji na záchod.. Navíc si nepamatuji, kde je. Tak jsem mu napsala.

Sáva😂❤️🔥

"Zlato? Kde jsi?"

"Já se vzbudím a ty nikde"

Gentleman😌👌🏻💦

"Jsem v kuchyni, dělám nám snídani"

Tak jsem se teda zvedla a šla jsem do kuchyně. Tu jsem ani hledat nemusela. Byla hned naproti pokoji.

"Tak co si dáte princezno?" řekl jakmile jsem vstoupila do kuchyně.

"Zrovna teď studenou sprchu, hele kde tady máte záchod?" řekla jsem unaveně.

"Pojď, odvedu tě tam"

"Dobře, mimochodem, kde máš mámu?"

"Spí, proč?"

"Chtěla bych tvojí mámu poznat"

"No ona bude spát tak do tří a to už vypadnem" zastavil se před jednimy dveřmi.

"Počkat, ty se za mě stydíš?"

"Ne to ne, jen mi přijde brzo na seznamování s rodiči, jinak tady je koupelna" řekl a odešel zpátky do kuchyně.

Došla jsem si jen na záchod, nechtěla jsem o otravovat kvůli ručníku, šampónu atd.

"Nějaká rychlá sprcha"řekl jakmile jsem vztoupila do kuchyně.

"Já se vysprchuju až doma"

"Dobře"

"Co vůbec vaříš?" objala jsem ho zezadu.

"Opečený rohlíky a volská oka, snad ti to bude ochutnat"

"To zní dobře, máte nějakou zeleninu?"

"Jope dole v ledničce jeden z těch šuplíku je plný zeleniny"

"Mám"

"Nůž je v druhým šuplíku v téhle skřínce"ukázal na skříňku vedle sebe.

"Ahm"vyndala jsem nůž ze šuplíku a čekala na další pokyny.

"Prkénko je v tamté skříňce" ukázal tentokrát na skříňku za mnou.

"Super, doufám, že časem se to naučím",začala jsem krájet okurku.

Když už jsme měli jídlo na stole nemohla jsem tomu uvěřit. Mám nejen pěknýho a hodnýho kluka, ale i šikovného. No není dokonalý?

Jak jsem tak na to koukala zvedal se mi žaludek. Najednou se mi přitížilo a já musela odběhnout na záchod. Slyšela jsem kroky.

"Sáro, jsi v pohodě?" řekl Patrik strachem bez sebe.

"Ne, jen jsem se přejedla"

"Sáro nelži mi, vůbec nejíš. Bojím se o tebe! Teprve náš vztah začal a ty ho posereš takovou to kravinou. Prosím snaž se i pro mě!"

"Co? Však mi nic není!"

"Sáro, myslíš si snad, že jsem blbej?"

"Ne to ne, jen nechápu co tímhle sleduješ. Já se snažím jíst normálně ale to je furt nějaký fast food a mě nedělá masný jídlo dobře"

"Hodně blbá výmluva!"

"Hmm, hele ale jdu příští týden k doktorce na kontrolu, tak uvidíme" řekla jsem a šla si do jeho pokoje pro věci.

———————————————-