Jak chutná vzduch?

Kapitola 8

Dal mi tu nejsladčí pusu, kterou jsem kdy dostala a šli jsme konečně cvičit.

"Už mám s kým fotit couple goal fotky", udělala jsem na něj úšklebek a projistotu jsem mu rovnou dala pusu.
----------------------------

Když jsme docvičili šli jsem oba do svých šaten.

Vysprchovala jsem se a vyfénovala jsem si vlasy. Po cvičení se nelíčim, takže ani dneska nebudu dělat výjimky. Vzala jsem si opět věci, ve kterých jsem přišla a vyšla jsem z šatny ven.

Patrik čekal venku a bavil se tam s nějakým týpkem. Nevyděla jsem mu do obličeje, ale přišel mi povědomí. Pak na mě Patrik zapíchl pohled a ten typek se za mnou taky podíval.

Martin? Jako fakt? Co ten tady chce?

"Tady jde moje kráska", řekl Patrik a dal mi pusu.

"Ahoj Sáro", řekl Martin a nenápadně mi šáhl na zadek.

Udělala jsem na něj překvapený výraz, ale on dělal jako, že nic a zadek mi zmáčkl. Bez váhání jsem mu tu ruku sundala a vlepila jsem mu krásnou facku.

Patrik absolutně nechápal o co jde. Rychle se s Martinem rozloučil a mě vytáhl z posilky ven.

"Co to mělo znamenat?" zeptal se hrubě.

"Sáhl mi na zadek a pak ho i zmáčkl.. Co jsem měla dělat? Poděkovat mu?", řekla jsem a začala mi stékat slza.

"Promiň já to tak nemyslel, nevěděl jsem o tom. Měl bych být všímavější", tvářil se zničeně.

Tak jsem mu dala pusu, aby se trochu usmál.

"Nezazlívám ti to" řekla jsem.

"Já to tak nenechám" chytil mě za ruku a šel zpátky do posilky.

Sakra teď mu určitě rozbije hubu! Nechci vidět někoho trpět, ale na druhou stranu si to zaslouží.

Patrik řekl recepční, že si tady jen něco zapomněl a prošel se mnou všechna patra v posilce. V tom nejvyšším byl Martin.

"Ty parchante! Dokázal jsi tím něco?", vychrlil na něj rychle Patrik.

"Co jsem provedl?" řekl Martin.

Patrik se neudržel a vrazil mu pěstí.

"Doufám, že ti to osvěžilo paměť." už jsme chtěli jít, ale Martin se samozřejmě potřeboval bránit.

"Ježíš, chodíte spolu nějaký tři hodiny a děláte jak já nevím co." řekl Martin na obhajobu.

Schytal další pěstí a urychleně jsme vyšli.

"Miláčku, promiň, že jsi to musela vidět, ale dost mě tím nasral.", řekl Patrik a chytil mě za ruku.

"Miluju tě" pošeptala jsem mu do ucha a hned jsem schytala pusu.

"Já tebe" řekl a více prohloubil náš polibek.

Jsem ráda, že ho mám. Je dokonalý. Je hezký, chytrý, pozorný, taky galantní a tak dále. Mohla bych o něm říci miliardy. Skoro se obávám, jestli si ho zasloužím.

"Nechceš ještě chodit po městě? Nebo by jsme mohli zajít na jídlo, musíš umírat hlady."

"Ne, já nemám hlad, ale šla bych třeba do parku nebo na hřiště na houpačky." řekla jsem.

"A nebo všechno",začala jsem ho mít ještě radši.

Počkat, je vůbec možný někoho milovat a ještě o něco víc? Mohla bych na to vymyslet nějaký pojem. Třeba závislost nebo beznadějně uchvácená. Ano, tak tomu budu říkat. Beznadějně uchvácená Sára Fingarová.

Při tom mém přemýšlení jsme došli k Patrikovi před byt.

"Hele, tak si asi nejdříve necháš věci u nás, ne?"

"Dobrý nápad, určitě nechci tu tašku tahat pořád."

U Patrika to bylo dost pěkný. Sice to nebyl největší luxus jako u miliardářů, ale rozhodně to byl mnohem hezčí byt než ten náš domek.

Jeho pokoj byl z celého toho bytu nejlepší. Už jen proto, že to tam vonělo jak on a navíc tam měl jeho mikiny. Ty boží mikiny, co voní jako on. Musím si od něj pak vzít jednu, abych ho měla pořád při sobě.

"Hele, tak mě napadlo, nechtěla by jsi u mě přespat?"

"Jo, zeptám se fotra, akorát mi slib, že nebudeš nic zkoušet."

"Ne, neboj. Jsme spolu den, ani ne. A nechci to hned celý zničit." řekl a dal mi pusu do vlasů.

Jsem zamilovaná až po uši, to je jasný.

Hned jsem zavolala fotrovi.

"Nazdar tati, mohla bych dneska přespat u kámošky?"

"Jo, jasně"

"Okay, tak možná zítra" řekla jsem a zavěsila.

"Super zlato, tak si tady nech ty věci a půjdeme na jídlo." řekl Patrik.