0.6

76 3 0
                                    

Došla jsem na hřiště a posadila se na lavičku vedle Sammyho, Sammy chodí se mnou do třídy, ve škole jsme se nikdy moc nebavili, ale mimo ní ano. ,,ahoj," pozdravila jsem ho a krátce se na něj usmála, ,,co tady děláš? jaktože nehraješ?" pokrčil rameny a zakoukal se do hřiště, ,,moc se mi nechce, a trenér zatím ani nedorazil, kdyby tu nebyl Kyle, všichni jsou už doma." zasmál se a já s ním, rozhlédla jsem se po hřišti a bylo to tak. Trenér tu nebyl a Kyle měl v ruce píšťalku, chudáci. ,,co se stalo, že tě tu tak nechal?" povytáhla jsem obočí, divila jsem se, Kyle měl vždy výhrady o trénincích, trenér byl podle něj na ně málo tvrdý, rozhodně si to užíval. ,,sám nevím."

Chvíli jsme si se Sammym povídali, když nás přerušily hlasy naproti nám, kluci se sem blížili a Kyle vypadal naštvaně, sebral si svoji flašku s pitím a odešel do šaten, všechny kluky jsem si prohlédla a zastavila se na Cameronovi, ten si mého pohledu všiml a pousmál se, všichni napodobili to, co Kyle před chvílí a odebrali se do šaten, jen Sammy tu zůstal, ,,jedeš o víkendu na tu chatu?"

,,Nevím, máma není doma a nejsem si jistá, kdy dorazí, nechci aby dojela domů a já tam nebyla," odpověděla jsem popravdě a smutně se usmála, ,,rád bych tě tam zase viděl," tiše se zasmál, ,,minule to byla sranda." konstatoval a já přikývla. Jednou za měsíc jezdíme vždy na chatu, kde se všichni pořádně opijí. Nechodím na žádné party, ale tahle chata je vždy legendární! Stane se toho vždy hodně. ,,Tenhle měsíc asi chata nebude." ozval se před námi někdo, ,,rodiče v ní něco spravují a prý to tam bude nějakou dobu neobyvatelný." vysvětlil Cameron. ,,Naši mají chatu, ale není moc velká, jen 2 pokoje." po chvíli řekl Sammy. ,,ale za to je velký obývák, tam by se nás hodně vlezlo."

,,To by bylo skvělé!" vykřikl Cameron, mezitím se k nám připojil i Kyle, ten mi věnoval úsměv, kdyby to nebyl můj dlouholetý kamarád, řeknu vám, už bych po něm skočila.

,,tak jak sis užil roli trenéra, kapitáne?" drkla jsem po cestě Kyla, ,,skvěle, konečně ty kusy hoven něco dělaly," zvýšil hlas tak, aby ho slyšel i Cameron, který kráčel společně se Sammym před námi, o něčem se bavili, když zaslechli Kyla, zastavili se a počkali na nás, ,,vždy něco děláme, jen kladeš vysoké nároky, Kyle." začal Cameron, Kyle si jen povzdechl a nechal to být, cítila jsem jak si přehodil ruku kolem mých ramen a přitáhl si mě blíž, natočila jsem se na něj s otázkou v očích, ,,musíš s námi na tu chatu, slyšel jsem tě se Sammym, chci aby si tam byla. Rose nemůže, protože jede s rodiči na jejich a oni ji nechtějí pustit, aspoň ty tam pojeď." Zaškemral, povzdechla jsem si, ale i tak Kylovi věnovala menší úsměv, ,,pokusím se, snad ji to nebude vadit."

Když jsem došla domů, šla jsem přímo do svého pokoje, odložila jsem si své věci a zavolala mamce, po chvíli mi to zvedla,

,,ahoj, mami,"
,,ahoj, zlatíčko, jak se máš?"
,,dobře se mám, právě jsem došla z Kylovýho tréninku." máma měla vždy ráda Kyla. Proto mi bylo jasné, že když slyšela jeho jméno, usmála se.
,,je to šikovný kluk."
,,jo," zasmala jsem se, ,,víš chci se zeptat, tento víkend se koná chata a ráda bych tam jela. Jen nevím, kdy se vrátíš, nechci aby si dojela a já tu nebyla,"
,,určitě jeď, zlato, nejdříve se vrátím v pondělí a nejpozději budu do středy doma." z jejího hlasu šlo poznat, že se usmívá.
,,dobře, děkuji, a jak se máš ty? kam si vůbec jela na služebku?"

S mámou jsem mluvila ještě další asi půl hodinku. Hned po hovoru jsem si dala rychlou sprchu, vyčistila si zuby a šla se dolů ještě trošku najíst, vzala jsem si jogurt a v kuchyni ho i snědla.

Už jsem chtěla zalehnout ke spánku, ale zavibroval mi telefon, vzala jsem jej a koukla se, kdo mi skoro o půl noci píše,

Dejan: dnes ses mi vyhýbala, udělal jsem něco špatně?

Vyhýbala jsem se mu? Sama nevím.

Audrey: nevyhýbala jsem se ti, Dejane

Odepsala jsem mu a odložila zpátky telefon, ale znova zavibroval, zamračila jsem se a přečetla si zprávu,

Dejan: přišlo mi to tak..každopádně, snad se uvidíme na chatě, a snad budeme spolu v pokoji, Audrey, a sami. 3:) dobrou noc, krásko.

Zasmála jsem se a odložila telefon zpět na noční stolek, po chvíli jsem usla.


746 slov! hahah, zdravím u nové části. Ačkoliv to nikdo nečte, tak píšu a přidávám každý den novou část :D Snad se líbí :)
♥♥♥♥❣❣

FRIENDSKde žijí příběhy. Začni objevovat