FRIENDS

2.3

,,SAMMY?!" zakřičel někdo za dveřmi, Sammy procitl a něco zakňučel. Otevřely se dveře a v nich stála jeho máma, ,,omlouvám se," prohlédla si nás a usmála se, ,,jen jsem ti došla říct, že za chvíli bude večeře. Ty Audrey zůstaneš, ne?"

Pokroutila jsem hlavou, ,,nechci otravovat a-" přerušil mě Sammy, ,,zůstane." Chtěla jsem něco namítnout, ale Sammyho máma s úsměvem odešla. ,,Musím jít domů, Sammy," zamumlala jsem, Sammy se na mě otočil a zašklebil se, ,,jen pár minut, lásko. Určitě máš hlad," rukou mi přejel přes bříško, a jako na potvoru se ozvalo tiché zakručení.

,,Jako bych to neříkal," zašeptal mi se smíchem do ucha a políbil mě na něj, pak se postavil a ze skříně si oblékl nějaké černé triko a kraťasy.

Natáhl ke mně ruku a já ji přijala. Sammy mi pomohl se postavit a já ho objala kolem krku, chtěla jsem ho políbit, ale uhnul hlavou, takže jsem mu vtiskla polibek na líčko.

Dívala jsem se na něj s otázkou v očích, ,,budeš nemocná," vysvětlil a vtiskl mi polibek na čelo. ,,Nebudu." zamumlala jsem a chytila si do dlaní jeho tvář, aby s ní tentokrát neuhl. Krátce jsem jej políbila a pak se odtáhla, zamračil se na mě, i když šlo vidět, že mu cukají koutky.

Znova jsem ho objala kolem krku a tvář si zabořila do jeho krku, ,,miluju tě." zašeptala jsem, Sammy mě pohladil po zádech, ,,já tebe, lásko." z jeho hlasu šlo slyšet, že se usmívá, také jsem se usmála.

Sešli jsme ruku v ruce do kuchyně, posadila jsem se vedle Sammyho, jeho máma ještě něco kuchtila v kuchyni. ,,A jak bylo dnes ve škole? Uteklo mi něco?"

Pokroutila jsem hlavou, ,,nic neobvyklého se nestalo," kývla jsem rameny, ,,už je ti líp?" přikývl, ,,už ano." Sammy mě pohladil po stehnu, a pak si ruku dal zpátky na svůj klín. V té chvíli došla jeho mamka a před nás položila talíř se špagetami. Miluju špagety!

,,Měla jste to výborné!" prohlásila jsem, když jsem měla prázdný talíř, postavila jsem se a chtěla ho odnést, ale paní Wilkinsonová mě zastavila, ať ho nechám tady.

Rozloučila jsem se s paní Wilkinsonovou a odešla společně se Sammym do chodby. Odložila jsem si batoh a obula si baleríny. ,,Opravdu tady nechceš zůstat?"

,,Nejde o to, že bych nechtěla, ale nemůžu." zamumlala jsem a povzdechla si, hodila jsem se Sammymu kolem krku a přimáčkla se k němu, ,,a můžu se stavit já večer?" přikývla jsem, ,,jistě že."

Neochotně jsem se od Sammyho odtáhla a dala si batoh na záda. ,,A zavést taky nechceš?"

Pokroutila jsem hlavou, ,,ne, chci se projít, a navíc to je kousek." slyšela jsem, jak si tiše povzdechl. Přistoupila jsem k němu blíž a stoupla si na špičky. Vtiskla jsem mu polibek na čelo, poté na nos a nakonec spojila naše rty. Sammy si mě za pas držel u sebe, byl to krátký polibek, ale i přesto krásný. ,,Už fakt půjdu," zamumlala jsem do polibku a odtáhla se, pohladila jsem naposledy Sammyho po tváři, ,,mohu tě tedy očekávat?"

Přikývl, usmála jsem se a otevřela dveře, ,,tak ahoj." kuňkla jsem a vyšla na cestu.