Tak trochu jiná Popelka

11.

Lord Orwel kráčel sebevědomým krokem směrem k trůnnímu sálu. Byl to velice ctižádostivý muž, nic mu nesmělo uniknout a pokud šlo o výhry, udělal by cokoliv, aby neprohrál a navíc byl velmi zásadový a velmi obratný diplomant. Snad právě proto byl ve službách krále již více než třicet let, a dělal co mohl, aby to tak také zůstalo. Lord Orwel se právě vrátil ze sousedního království, kde vyjednal podmínky obchodu mezi oběma královstvími výhodnější pro to jejich víc než kdykoliv dřív. I proto mu právě hrál na tváři hrdý úsměv, do té doby, než si promluvil s králem, kterému byl i zároveň dlouholetým rádcem a přítelem.

,,Ale vaše veličenstvo, já už králi Alsaxie slíbil, že princ si vezme jejich princeznu výměnou za to, že naši obchodníci budou v jejich zemi osvobození od cel. Navíc král Harold nemá další dítě, pomyslete na to, jak výhodné by bylo uzavřít tento sňatek, naše území by se zdvojnásobilo!" Ano, argumenty byly velice silnou zbraní lorda Orwela, to byl důvod, proč si také povětšinou prosadil svou. Jenže dnes ne. Dnes to byl právě král, kdo určil co bude. ,,Dal jsem svému synovi své slovo. Chce manželku, která by se mu vyrovnala ve střílení z luku, má ji tedy mít, " řekl rázně. Lord se uctivě poklonil, stejně se však neubránil další argumentaci. ,,Se vší úctou, vaše veličenstvo, království nepotřebuje budoucí královnu, co by uměla střílet z luku, ale bohatou nevěstu, nebo s tím, co by mohla království přispět."  ,,Chápu Vaše obavy, lorde, ale já Sebastianovi důvěřuji. Co bych potom byl za otce a krále, kdybych neuměl dodržovat svá slova?" ,,Dobrý král někdy musí udělat těžká  rozhodnutí." ,,Ano, proto mu musím projevit důvěru, ááh!" králi se podlomila kolena a chytil se za srdce. ,, Veličenstvo!" zvolal lord Orwel a přidržel krále. ,,To je-to je v pořádku," řekl král a pomalu se narovnal. ,,Jste si jist? Nemám zavolat lékaře?" ,,Ne, nikoho nevolejte a nikdo ať to neví, rozumíte?" Lord Orwel přikývl. ,,Samozřejmě, můj králi." Král si oddychl. Na chvíli si musel oddychnout, než znovu pokračoval.

 ,,Dobře, zařiďte vše potřebné pro ten turnaj i ples. Princ pozve na ples prvních třicet pět dívek, které trefí všechny terče. A prvních pět dostane celoživotní rentu, díky které budou celoživotně zajištěné. Máte na to týden. A králi Haroldovi se omluvte a nezapomeňte pozvat princeznu Belatrix na ples." Lord Orwel se králi uklonil. ,,Pustím se do práce. '' Král si položil ruku na oči a promnul si je.  ,,Chci pro něj jen to nejlepší, Thomasi,'' oslovil svého přítele křestním jménem, přičemž si lehce povzdychl. Došel k trůnu a posadil se na něj. ,,O tom nemám nejmenších pochyb,'' usmál se lord.  ,,Je to můj jediný syn a chci, aby byl pro toto království dobrým králem.'' ,,Bude, věřte tomu, bude z něj skvělý král, má toho nejlepšího učitele,'' lord významně pohlédl na krále. Král se sám pro sebe usmál. ,,Tedy, jestli je to vše, měl bych jít, mám ještě mnoho práce a vy byste si měl odpočinout.''  Král přikývl. ,,Dobrá, zařiďte vše potřebné, vše se musí včas stihnout.''  ,,Spolehněte se vaše veličenstvo.'' Lord Orwel se hluboce uklonil a potom opustil sál. Ano, skutečně tu měl ještě spousty práce.