DREAM CAMP

~16~

Probudila jsem se kvůli slunečním paprskům, které přicházely oknem, jenž někdo velmi chytrý nezatáhl. Vyhoupla jsem se na nohy, spíš jsem tak nějak vypadla z postele, došourala se k oknu a zatáhla jsem ho. 'Když už jsem na nohou, mohla bych se obléct.' problesklo mi hlavou a já ten hlas poslechla. Natáhla jsem na sebe všechno oblečení, které tam bylo zázračně připraveno a zkontrolovala čas na mobilu, který se mi válel na nočním stolku. Bylo osm hodin, za hodinu je snídaně, super, ale počkat, datum nesedí, bylo tam napsáno 15.7..  ,,Blbost, včera bylo přeci pondělí a to je 12.!" Řekla jsem, přenastavila datum na úterý 13.7 a dál jsem se tím nezajímala. 'Kde jsou kluci?' Napadlo mě a rozhlédla jsem se kolem sebe. ,,Tohle není naše chatka?" Zeptala jsem se sama sebe a najednou zavrzaly dveře. Dovnitř vstoupili dvě osoby, jedna vyšší a druhá taková malá, ale pořád vyšší než já. Byl to Namjoon a Jimin. ,,Jiminnie~! Namjoonie~! Dobré ráno!" Pozdravila jsem je radostně, ale oni stáli ve dveřích s otevřenou pusou a ani se nehnuli. ,,Kluci, my hrajeme sochy?" Zasmála jsem se, ale jako odpověď se mi znovu dostalo ticho. ,,Ty-ty jsi vzhůru Y/N?" Zeptal se nejistě Jimin a dál se na mě koukal jako na ducha. ,,Proč bych nebyla sakra?" Nadhodila jsem. ,,Lidi! Y/N je vzhůru, je vzhůůru!" Začal řvát Namjoon a začalo se mi to všechno vybavovat, bojovka, voda, Tae. Počkat Tae. ,,Tae!" Vykřikla jsem a chtěla jsem vyběhnout ven, jenže mě zachytily ruce, přesněji ruce Namjoona, který se ke mě tiskl a Jimin zatím poskakoval okolo. Do chatky se začali hrnout noví a noví lidé. Byli tu všichni z BTS, pak kluci Jackson, Mark, Taeyong a Zico, dokonce přišla i Sung a nakonec Top, jako spravný starostlivý vedoucí. Všichni jmenovaní tam jen stáli a prohlíželi si mě. ,,Takže víte to, co se stalo včera?" Všichni se na mě s údivem podívali. ,,Včera jsi spala, stejně jako předevčírem milá Y/N, ta věc se stala v pondělí." Osvětlil mi Top, ale tím mě akorát ještě víc zmátnul. ,,Já-já byla v komatu?" Zakoktala jsem a zatočila se mi hlava, padala jsem k zemi, ale naštěstí mě zachytil Jin. Chvilku mě jen držel a koukal se mi nepřetržitě do očí, stejně tak, jako já jemu, ale pak mne musel usadit na židli poblíž, abychom jim tam nedělali divadélko, ale musím říct, nikdy jsem si nevšimla, že ty jeho egoistické kecy jsou pravda, až teď, je jako porcelánová panenka, tak nereálný, jako kdyby vyskočil z pohádky od Disney. Seděla jsem na židli a všichni mě se zájmem pozorovali, jako nějaké zvíře v zoo. ,,Táákže, já jsem tu prostě spala dva dny?" Ujišťovala jsem se, protože jsem tomu pořád nemohla uvěřit. ,,Ano a my zatím pátrali... Tedy báli jsme se o tebe, my se o tebe báli!" Opravil se rychle Kook. ,,Pátrali? Po čem?" Začala jsem se vyptávat a Yoongi si povzdechl a probodl Kooka pohledem. ,,Víš, kde jsi šla tu bojovku?" Zeptal se a zvrásčil své čelo při tom, jak se zaksichtil. ,,To si jako nepamatujete kam jste dávali ty debilní náramky, vážně?" Zasmála jsem se, ne, já se jim přímo vysmála. ,,No, my si to pamatujeme, jenže tudy jsi rozhodně nešla a Tae si prý cestu nepamatuje." Ukázal Top na Taeho, který postával ve skupince přihlížejících. ,,Počkat, takže jsem sešla z cesty, ale já šla po... Neřikejte mi, že to někdo schválně... Ta svině!" Přemýšlela jsem nahlas a pak jsem poslední dvě slova vykřikla, vymrštila se ze židle a rozeběhla jsem se ven.
 

Ahojky moji milí čtenáři, jak se vám tato kapitolka líbila, nevadí, že je kratší? Doufám, že ne, protože já to tak stíhám lépe vydávat, ne jen jednou za měsíc. (Přeháním, to se snad nikdy nestane, doufejme...) Moc vám děkuji za všechnu odezvu, jak hvězdičky, tak milé a krásné komentáře a loučím se s vámi.