'Konečně se vydávám na svůj vysněný tábor!' Jenže to ještě nevíš co se tam bude dít , bude to víc než vysněný , bude neuvěřitelný... Nikdy jsi pro nikoho nebyla krásná, byla jsi taková ta šprtka, sice extrovert, ale co jste se s mamkou přestěhovali...
Najednou jsem cítila něčí teplé ruce, obmotávající se kolem mého ledového a pomalu život ztrácejícího těla. Neměla jsem sílu, odlepit od sebe víčka. Bylo to pro mě hrozně těžké, jako zvedat slona, ne jednoho slona, rovnou dva, nebo víte co? Celé stádo slonů. Ten člověk mě začal vytahovat z vody, z mé osoby stékaly proudy ledové vody. Věděla jsem o sobě, ale nedokázala jsem ničím pohnout, ani se nadechnout. Člověk mě zatím opatrně položil do trávy. Spadl vedle mě, byl vyčerpán, ale nemohl mě tam takhle nechat, nebo ano? Ne, nemohl, ucítila jsem jeho ruce na mém hrudníku, začal mi masírovat srdce a zpívat si známým hlasem. Byla to písnička od Bee Gees, Stayin' Alive. Do rytmu mi začal masírovat srdce a pak mi dýchal z úst do úst. Normálně bych se tomu zpěvu smála, ale teď jsem byla ráda, že jsem se aspoň rozkašlala. Vyplivla jsem vodu a otevřela oči. ,,Y/N, já se lekl, že už tu se mnou nebudeš!" Zařval Tae a obejmul mě. ,,T-Tae!" Bylo to to jediné, co jsem byla schopna říct. Taehyung si vedle mě lehnul a tak jsme tam byli v trávě a dívali se na hvězdy, kdybychom nebyli promrzlí a skoro mrtví, bylo by to šíleně romantické. Nedalo mi to a svůj pohled jsem upoutala na něj, byl celý v černém a každý kus oblečení byl promáčený, počkat kluk v černém, dýchání z úst do úst, nebylo to v tom snu?
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ano, ano, bylo, akorát mě nelíbal, ale rozdýchával, počkejte podruhé, já a on, my... My se vlastně líbali? Dá se to tak říct? Nee... To by udělal každý, jen mi zachraňoval život. ,,Je to krásné." Vytrhl mě Tae z myšlenek, vlastně všechny myšlenky byly ty tam a koukala jsem jen na něj a přitakala mu. ,,Díky, Díky Tae." Řekla jsem a zase začala kašlat. ,,Není za co a teď sem pojď." Přitáhl si mě do hřejivého objetí a já se cítila konečně dobře. ,,Už nemám sílu někam jít Y/N, budeme tu muset přečkat do rána." Vysvětlil mi a já uznale pokývala hlavou. ,,Promiň." Zašeptala jsem mu tiše do ucha a stiskla si ho v objetí. Kousek si mě odtáhl a pozoroval mou tvář, spíše slzu na ní, neváhal, otřel ji a natiskl si mě zase na sebe. Takhle jsme oba usnuli, ale ne na dlouho. ,,Y/N!" Ozvalo se volání z dálky a za ním další. ,,Tae! Taehyungu!" Hlasy se pomalu přibližovali. ,,Lidi! Lidi, mám je!" Zařval Hobi a všichni ostatní pátrající se seběhli okolo nás. ,,Takže, já beru Y/N, vy Taeho." Řekl, podle hlasu Taeyong. ,,No tak to teda ne! My jí bereme!" Zavrčel Yoongi. ,,Kluci, serte na hádky! Teď jde o životy, jsou mokří a studení. Zico, ty vezmeš Y/N a vy dva, Hobi a Jacksone, potáhnete Taeho a bez keců!" Zavelel Namjoon, můj nejlepší kamarád se chová jako dospělák, jak krásné! Nikdy bych si nemyslela, že se dožiji té chvíle, až zmoudří, ale je to tady, nebo to je jen chvilkové, to je pravděpodobnější. Usmála jsem se, ani jsem si to neuvědomila. ,,Podívejte, jak se krásně směje, asi se jí zdá o mně!" Řekl Jin. No jo, aby také někdy neřekl podobnou věc, to by byl snad nemocný. ,,To by spíš plakala, takovou noční můru jí snad nepřeješ!" Odvětil Yoongi, zase je vše jako normálně. Dál už jsem nevnímala a zase jsem usnula.
