~26~

285 27 9
                                    

Poslední dva dny si tuhle písničku pořád pouštím, just wow. *-* ↑

,,Ahoj kluci." Řekla jsem vcházejíce do chatky, kde bydlel Zico, Mark, Jackson a Taeyong. ,,Čauky." Pozdravil mě Jackson jen v plavkách. Zico mi zamával a Taeyong mi přišel políbit ruku, jak sladké. Ani jsem se nestihla zeptat kde je Mark a otevřeli se dveře od koupelny s ním mezi futry. ,,Tak co kluci, myslíte že se budu Y/N líbit?" Dal si ruce do boků a usmál se. Jenže úsměv mu spadl, když mě uviděl. ,,Jee... Ahoj Y/N." Řekl s vykulenýma očima a kluci se mu začali sborově smát. ,,Ahoj Marku, to víš, že ti to sluší." Usmála jsem se na něj, aby se nepropadl studem. ,,Proč jsi tu Y/N vůbec?" Zeptal se Zico a já se posadila na prázdnou postel, která byla nejspíše  Marka. ,,Víte kluci, potřebovala bych pomoc, znáte mě, já blbec jsem si ztratila jeden můj náramek a ne a ne ho najít." Sklopila jsem hlavu. ,,Nech náramek náramkem, klidně ti koupím dva jiné." Mávl rukou  Jackson a pyšně se usmál. ,,Jenže tenhle byl od mamky, měla jsem ho ráda a ona by se jistě zlobila, kdybych jí řekla, že nevím kde je. Nemohli bychom ho prosím spolu zkusit najít? Už jsem se ptala kluků u mě, ale oni mi řekli, že si mám jít za vámi, když o vás furt tak básním." Protáhla jsem pusu do smutného úšklebku a Taeyong mě pohladil na rameni, zatímco Zico šeptal Jacksonovi "Slyšel jsi to? Ona o nás básní!". Musela jsem se nad jejich nenápadností zasmát. ,,My ti pomůžeme, že jo kluci?" Ozval se červený Mark, který na sebe navlékal rychle triko. Všichni pokývali hlavami a já radostí objala Taeyonga, který byl nejblíže. ,,A jaká je odměna pro toho , kdo to najde?" Ušklíbl se Jackson. ,,Mmm... Může mít jedno přání."  Napadlo mě a oni zase pokývali hlavami. ,,Ale nic úchylného!" Dodala jsem a oni zakývali hlavami. ,,A kde byl náramek spatřen naposled?" Zeptal se mě Zico. ,,Na louce za naší chatou. Cvičila jsem tam a zapoměla si ho sundat." Vzpomínala jsem a pak jsme se všichni zvedli k odchodu. Bylo mi jich celkem líto, ale lépe se ten plán provést nedá, buď se nevyspím já, nebo jeden z nich a já mám svůj spánek velmi ráda. Nenápadně jsem mávla na Kooka stojícího v křoví, jak geniální rozmístění, že? Kluci si toho naštěstí nevšimli a tak jsme pokračovali na loučku. ,,Tak tady někde bude." Řekla jsem a oni začali  hledat. Samozřejmě, že jsem věděla kde ten náramek je, schovali jsme ho s Taem u jedné květiny, aby nebyl zase tak viditelný.

Ahoj, jsem tu zase s další částí. Doufám, že se vám líbila a užívejte si prázdniny. Nezapomeňte hlasovat, komentovat, já se loučím a děkuji.

DREAM CAMP Kde žijí příběhy. Začni objevovat