'Konečně se vydávám na svůj vysněný tábor!' Jenže to ještě nevíš co se tam bude dít , bude to víc než vysněný , bude neuvěřitelný... Nikdy jsi pro nikoho nebyla krásná, byla jsi taková ta šprtka, sice extrovert, ale co jste se s mamkou přestěhovali...
Hodina uběhla jako voda, protože jsme si s kluky povídali, a už nám TOP klepal na dveře. ,,Za půl hodiny jsou na louce dva autobusy." Zařval do chatky a pak zase odešel. Já mrštně popadla svůj batoh a vyběhla z chatky. ,,Y/N, počkej!" Křičel za mnou Taehyung, ale já se neohlížela. Slyšela jsem za sebou dupot, ale nezastavovala jsem, doběhla jsem na louku, kde už byly davy. ,,První!" Zaradovala jsem se a sedla si dál od lidí. ,,No jo, protože jsi měla náskok." Zamumlal Jimin a rozdýchával se. Lehla jsem si a Jimin s Taem spadli ke mě. ,,Kde máte Kooka?" Ptám se a oni ukázali k chatce, takže jsem ho viděla běžíce k nám. ,,Aha." Usmála jsem se a pozorovala ho, jak se k nám blíží.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(Pozn. Samozřejmězapojímefantasii😂 )
Když byl blízko, nezpomaloval a rovnou na mě skočil. ,,Aau!" Vypískla jsem a on se začal i se mnou smát. Schodila jsem Kookieho ze sebe a začala ho lechtat. ,,Přestaň... Hehe... Přestaň!" Smál se a mezitím 'štěkal' ta slova. ,,Slušně popros!" Vybídla jsem ho a kluci vedle mě se smáli také. On však nic neříkal a nečekaně jsem se ocitla ve vzduchu a pak zase na zemi. Přetočil si mě pod sebe, hajzlík. Začal mě také lechtat a já se neovladatelně smála. ,,Kooku, dost, já se počůrám!" Vykřikla jsem, ale jemu to nestačilo. ,,Prosím vás pane, smilování!" Vyštěkla jsem a on přestal. ,,Že jste to vy slečno." Usmál se a odvalil se ze mě. Pořád jsem ležela a oni také. Zamžourala jsem očima a uvědomila si, že věc, co potřebuji k pohodlí mi leží na stolku v chatce. ,,Kluci, hlídejte mi tu věci a já si skočím pro brýle, ano?" Ptám se jich, ale ani nečekám na odpověď a vybíhám zase k chatce. Vyndala jsem z pod-rohožky klíče a dostala se dovnitř. ,,Jsou tu." Šmátla jsem po nich, nasadila si je a zase se po zamčení dveří rozeběhla pryč. Po pár krocích jsem ale běh vzdala, jelikož jsem už teď byla celkem mrtvá a nechci si navodit nějaký úraz, ať je to jen odřenina, zlomenina, či nejhorší- smrt. Plazila jsem se tedy k louce a najednou mi něco zakrylo oči. ,,Aaa!" Zařvala jsem. ,,Hádej-" Začal mužský hlas, ale já ho kopla do rozkroku. ,,Princezno, proč?" Kvíkl a pustil mě, já se otočila a poznala, že to byl Baekhyun. ,,Promiň, promiň, promiň." Opakovala jsem neustále. ,,To je dobrý. Ale ať se ty hovada nesmějí." Zakňučel a držel se za zraněné místo. Já se koukla na ty, které označuje jako hovada. Byl tam Kai, Sehun a Chanyeol a smáli se mu z plných plic a na celé kolo. ,,Nezmenší se mu teď?" Nadhodil Chany a já se držela, abych se nezačala smát také. ,,Nebo nebude z Baekieho holčička?"
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
