~11~

469 36 10
                                    

Nechci rušit od příběhu (i když to dělám), ale tahle písnička mi, ani nevím proč, hrozně přirostla k srdci, takže kdyby někdo chtěl, pusťte si .

Hned jak jsme vešli dovnitř, poznala jsem jeden hlas, který bych nejraději tady neslyšela, ale co, aspoň bude sranda, jelikož ten hlas patřil naší In Jung. ,,Takže potřebujeme dva kapitány, kdo se hlásí?" Ozval se hluboký hlas nějakého trenéra a Jung ihned zvedla ruku. ,,Tak dobře Jung a kdo další?" Nic se neozývalo, byl by snad slyšet i špendlík, padající na zem. ,,Tak třeba ty! Ty... Ehm... Jak se jmenuješ?" Otočil se na mne trenér, proč zrovna já? Nejdřív mi nevyzbyde chatka, bydlím s nějakými kluky, pak si udělám nepřítele a teď mám být kapitánkou vybíjené? To je asi tím, že mezi těmi korejci moc vynikám... Prostě jsem mezi nimi jediná Češka. ,,Já se jmenuji Y/N!" Řekla jsem tak, aby na mě nebyla poznat ani ta špetka obav, co jsem měla. 'Notaaaak! Tohle jsi ve škole v Česku hrála neustále!' Snažím se utěšit, ale moc mi to zrovna nejde. ,,Tak, protože jsi tu nová, začni vybírat!" Řekl a Jung si nenechala ujít možnost pro nenávistné zasyčení. ,,Takže Sungji!" Řekla jsem a Sungji se ke mě rozeběhla. Jung si zvolila nějakou tu její poskokyni, nebo co to je. ,,Dalšího vezmi Yoongiho!" Poradila mi Sung a tak jsem i udělala, pokračovali jsme a už jsme byli nějak rozřazeni, můj tým obsahoval všechny kluky, Sungji a mne a ještě nějaké týpky, jeden se nám představil pod jménem Jackson a druhý si prý řiká Zico, či tak nějak, ale na pohled byli oba fajn a naši protivníci? In Jung a její dvě poskokyně a zbytek byli nějací pro mě neznámí kluci a holky. Měli jsme si dát jména, ti druzí se pojmenovali příznačně DREAMERS a nás nenapadlo nic jiného, než NIGHTMARE, ale je to skvělé jméno, ne? Hra začala a já netrpělivě přešlapovala v poli pro kapitána. Jelikož jsme hráli nějakou speciálně upravenou verzi, mohlo se rovnou bít. Míč jsme měli my a první jsme strefili nějakého kluka, chudáček, dostal to do rozkroku. Míče se ujal druhý tým a postupně se z druhého týmu všichni vyřazovali, až tam zbyla jen Jung a její kámošenky. Nevím jak se jí to povedlo, ale vybila   Jungkooka, Sungji a hned potom i Jacksona. Míč jsme měli my, přesněji já. ,,To tý čubce nedaruju!" Namířila jsem a s velkou ránou zasáhl míč Junginu kamarádku. Ani jsem si toho nevšimla a míč držela ta kráva osobně. Rozmáchla se a míč letěl směrem ke mě, úplně v pohodě jsem se mu vyhla, takhle mne doopravdy netrefí, ale její plán byl jiný, za mnou totiž stál Jimin a ten míč ho zasáhl přímo do obličeje. Jimin padal k zemi, ale já jsem ho rychle podepřela, z nosu mu tekla krev. ,,Stop hry!" Zařval trenér a přiběhl k nám. ,,Je ti dobře?" Zeptal se starostlivě Jimina, ten zakýval hlavou a šel si sednout na lavičku pro vybité, kde o něj převzali péči Jackson s Kookem a Sung.,,Za Jiminieho!" Zařvala jsem jako nějaký rytíř, vydávající se do bitvy, bránit svého krále a vymrštila jsem míč plnou silou na dalšího poskoka Jung. Holka letěla hned k zemi a pro nás zbyla jen samotná In Jung. Chopila se míče a najednou trefila Hobiho, následoval Tae, Jin a dokonce ta mrcha vybila i Namjoona, proč má takové štěstí? 'Ale já mám větší!' Pomyslím si a přehodím si míčem v ruce. "Yoongi! Přihraj mi potom!" Hodila jsem mu míč, ale on neváhal a hodil ho slabě, jako by přihrával, Jung, která přihrávky využila a míč letěl přímo na mě, kdybych dříve netrénovala s týmem na soutěže, po čemž jsme vždycky hráli vybíjenou, nevěděla bych co dělat, protože míč letěl přímo na moje břicho, ale zkušenosti a soutěživost mi pomohly a já jsem rychle spadla na zem, míč mi proletěl tak těsně nad hlavou, že jsem mohla cítit vítr, co od něho jde. ,,Kurva!" Zakřičel někdo z publika, nad čímž jsem se pousmála, ale vyhráno zdaleka nemám. A nebo ano? Právě ten samý míč, který Yoongi Jung přihrál, ho zasáhl. Taková karma se jen tak nevidí. Náš tým byl vybit, tudíž míč mám já. Tohle je tvoje jedinečná šance ztrapnit In Jung a jak se říká "nakopat jí prdel". Nádech, výdech. Soustřeď se jen na míč. Napřahuji se a silou vrhám míč. Letí vedle ní. Sakra! Tak a teď jsi mrtvá, zakryla jsem si rukama oči a čekala na ránu od míče, jako na popravu. ,,BUM!" Ozvalo se, ale počkat, mě nic nebolí, co je? Rychle jsem otevřela a viděla Jung na zemi. ,,My vyhráli? My vyhráli!!!!!" Zařvala jsem a potom jsem se rychle uklidnila, musím přeci působit seriózně! ,,Y/N!" Ozvalo se za mnou a najednou se na mě valil  můj tým i s Jiminem, kterému tekla krev z nosu. ,,Vyhrává tým NIGHTMARE!" Zařval trenér a my se obejmuli. ,,Au! Konec objímání, jinak mě udusíte!" Hned mě pustili a já si konečně oddechla, ale někdo nám tu chyběl, náš zrádce Yoongi, jaký k tomu měl asi důvod? No nic, je to jen hra, musím mu to odpustit. S touto myšlenkou jsem se vydala za ním na lavičku. ,,Noták, neboj, já nejsem naštvaná, jen mě to mrzí, ale to je jedno, raduj se, vyhráli jsme!" Povzbudila jsem ho a on mne objal a zašeptal mi do ucha. ,,Děkuji Y/N, jsi dokonalá!" Dokonalá? To mě nutí se červenat, nikdo mi to ještě neřekl. Asi bych ho už měla pustit, ale ne, mě se nechce. Jen tak jsme se tam objímali, až jsme zjistili, že jsme poslední v celé hale. ,,Y/N? Opravdu se nezlobíš?" Zeptal se a opustil naše hřejivé objetí. ,,Ne, opravdu ne, ty jsi takový méďa, viď?" Usmála jsem se na něj a pohladila jsem ho po tváři. On toho využil a obmotal mi ruku kolem krku, nacož si mě přitáhl tak blizoučko, že jsem cítila jeho dech na rtech. V tom jsem se vzpamatovala, sakra Y/N tohle nejde! Ale dál mě hypnotizoval těma jeho dokonalýma očima, myslela jsem, že se do nich ponořím. Úplně mne pohlcovali, stejně jako jejich majitel, cítím k němu něco? Tuto otázku jsem si začala opakovat v hlavě a naskočil mi i skoro-polibek  s Hobim. Najednou jsem ucítila jehi rty, otírající se o ty mé, dále jsem to trápení nevydržela, buď ho odstrčím, nebo ho za druhé políbím, ale co je horší?

Ahoj všichni moji milí čtenáři (takže zdravím tak jednoho, či dva lidi), děkuji vám za čtení téhle věcičky a za všechny hodnocení a komentáře, jsem šťastná, že se tento příběh někomu líbí. A malá otázka, co je horší, políbit Yoongiho, nebo ho odstrčit? Vaše názory si ráda přečtu v komentářích. Loučím se.

DREAM CAMP Kde žijí příběhy. Začni objevovat